Rozhovor s naším předním hudebníkem, publicistou, etnomuzikologem a duchovním učitelem Jiřím Mazánkem (Ryby), připravila Dana Vondrášková.

Jiří Mazánek (absolvent Vysoké školy chemicko-technologické) je člověk vyrovnané mysli, plný vnitřní síly, který dospěl životními zkušenostmi a sebepoznáváním k “chemické substanci” bytí. Katalyzátorem mu byla a je hudba. Od dětských let hraje (nejprve na kytaru, pak na další i exotické nástroje) a komponuje vlastní skladby. Později mu aktivní praxe jógy umožňuje objevovat v hudbě její pravé dimenze (nalézá polohy směřující ke sjednocení). Svoji hudbu pojímá jako obřad úcty nejvyššímu Bytí. Jako publicista a recenzent posuzuje hudební produkci nejen v měsíčníku duchovních aktivit Dotek. Je vnímavým etnomuzikologem, ale také duchovním učitelem mnoha hledajících.

Jak by měl posluchač, který vás slyší poprvé, vaši hudbu vnímat?

Hudbu není nutno rozebírat rozumově. Je však třeba naslouchat jí srdcem a každou buňkou těla. Posluchač se tak může napojit na “hudbu sfér” a vnímat, že skrze nás prochází něco, co vlastně netvoříme v pravém smyslu my jako hudebníci, ale čeho jsme pouze nástroji. Tím, že se posluchač otevře hudbě svým srdcem a vědomím, otvírá se i proudu, který k němu přichází z vědomí kosmického přes vibrace tónů.

Např. technika naší skupiny Alikvótní 4 (zpěvákovi znějí zároveň 2 tóny) byla známa tibetským mnichům nebo v Mongolsku, používají ji i šamani ze Sibiře, Laponska a v dalších částech světa. Působí na bloky našeho podvědomí tak, že je pročišťuje. Je to daleko jemnější a bezpečnější způsob než např. holotropní dýchání. Příznivě ovlivňuje čakry, které vpodstatě promývá. Splynete-li s touto hudbou, vylaďujete svůj organismus i mysl.

Ve vašich skladbách využíváte i vibrací slov jako např. Óm nebo Kyrie eleison. Co to je mantra a jak působí?

Sanskrtský výraz mantra znamená "to, co čistí mysl". Jedná se o různá slova nebo věty, které byly již ve starých dobách dány mistrům a jež zpravidla mistr opět dál předával svým žákům. Opakováním určitého slova se vytěsňují z mysli myšlenky, které ji rozptylují. Neznamená to, že bychom pak byli neteční, nereagujeme jen na každý vjemový popud, pouze tehdy, kdy sami vědomě chceme. Mantra má v sobě velké možnosti. Může nás regenerovat. oživovat, nebo zklidňovat, podle toho, co je pro nás v dané situaci potřebné. Co se týče mantry, můžeme si ji sami vybrat, pokud chceme, ale když získáme skutečně dobrého učitele, předá nám ji i se silou její vibrace. Naši Alikvótní 4 zaujal zejména aramejský otčenáš se svým hlubokým významem. Zpívali jsme ho na různých místech, i v chrámu sv. Víta v Praze, a přesvědčili jsme se spolu s mnoha posluchači o jeho velké síle.

Ve slově a v úmyslu, s jakým je pronášeno, je tedy velká síla...

V Jóga sútrách (nejstarší klasické učebnice jógy) je psáno, že člověk by měl být ve všem pravdivý. Tedy myslet, jednat a mluvit pravdivě. Když takový bude, může dosáhnout dokonalosti a každé jeho slovo se uskuteční. Jsou známy příklady, kdy světci silou slova odvrátili mnohá nebezpečí.

Co byste doporučil lidem hledajícím pravý smysl života?

Určitě to, aby pochopili, že se máme milovat navzájem. Nejdůležitější ze všech zásad v Jóga sútrách je nikomu neubližovat. To znamená, že ani v mysli se nemá člověk zabývat škodlivými myšlenkami, nemá být nenávistný, žárlivý, pokrytecký, sobecký. Člověk by měl být k sobě upřímný, vědět o svých chybách a najít v sobě sílu se od nich odvrátit. To je ale otázka dlouhodobého vývoje. Pokud toho člověk dosáhne, prostoupí ho skutečná láska ke všem tvorům. Tuto lásku kolem sebe pak přirozeně šíří, aniž by o tom musel mluvit. Kamkoli přijde, lidé sami poznají, co vyzařuje, a budou se v jeho přítomnosti cítit dobře, nic špatného je nebude napadat. Jak říká svatý Jan Evangelista: “Přišlo světlo, a to světlo bylo v tmách, ale tma je neobsáhla.” Kdokoli toto světlo rozezná, pocítí jeho pomoc. Čím více bude těch, kteří ho v sobě probudí, tím lépe. Jinak není možné něco změnit.

Láska – sex – milování. Jaký je rozdíl mezi východním pojetím a naším? Je pro duchovní cestu nutný celibát?

Lidé soustředění na sex se nemohou dostat daleko. V poslední době se také často zaměňuje sex s tantrickým milováním (práce se sexuální energií), jež je právě pro lidi na sexu závislými naprosto nevhodné. Pokud člověk postoupil na určitou duchovní úroveň, sám zpravidla už ví, jak zvládat své nutkání. Je důležité, aby nebyl ovlivňován myslí, ale aby ji dokázal ovládat.
Rozdíl v pojetí lásky u nás a v zemích východu bych mohl přiblížit zkušenostmi z Indie. Tam je asi 95% sňatků uzavíráno na základě přesně vypočítaných horoskopů, podle nichž se vybírá nejvhodnější partner – tedy víceméně bez předcházející lásky. Indové říkají, že u nás se sice ženíme z lásky, ale ta odchází, kdežto oni uzavírají sňatek bez lásky, ale jsou v něm šťastni, neboť k nim láska sama přichází. Manželé jsou zásadně vybíráni z téže kasty. Např. u bohatých vrstev se zkoumá genealogie rodů až do 12. století. Partneři by měli být jako dva sloupy podpírající klenbu chrámu.

Jaký je váš názor na hudbu new age? Jaký typ hudby je vám blízký?

V této sféře je bohužel minimálně hudby, která jde tak říkajíc od srdce, i když i zde lze objevit skvosty. Tato hudba sice často uklidňuje, ale není tvůrčí, shora posvěcená. Mne více oslovují např. gregoriánské chorály, hodně skladeb ze staré gotické nebo renesanční tvorby, hudba trubadúrů a mnoho orientální hudby.

Co pro nás chystáte nového?

K vydání jsou již delší dobu připraveny dvě hodiny manter. Natočena jsou dvě alba středověké hudby pod názvem Chorosch, jež jsou již v prodeji; připravuji židovské žalmy a mši Jiřího Rychnovského, která je velmi působivá. Další věcí je v latině zpívaná meditace na Vzkříšení, doprovázená na indické a japonské nástroje. Je to silná duchovní hudba. Mám v plánu i vydání dalších knížek, ale vše je závislé na finanční situaci.

Co byste řekl jako duchovní učitel žákovi hledajícímu smysl svého života?

Aby byl spokojený za všech okolností. Spokojenost neznamená, že nechci nic měnit, ale jsem schopen věci, které zatím nemohu změnit, přijmout a vyrovnat se s nimi. To znamená být pozitivní. Ke spokojenosti docházím vlastním vývojem a díky němu se dostávám ke štěstí, k lásce.

Velmi blízký je mi výrok velkého indického básníka, filosofa Rabíndranátha Thákura. Když naši zemi za 1. republiky navštívil, ptali se ho na radu a poselství pro náš lid. Odpověděl prostě: "Mějte se víc rádi.”

Děkuji za rozhovor.