Duchovní úvahy

Slovo meditace v poslední době dostalo velmi široký význam. I podnikoví manažeři říkají, že si budou muset ten obchodní návrh promeditovat a je dost obvyklé se takto vyjadřovat u lidí o chvílích, kdy nic nedělají, a vlastně jen tak lenoší, čtou si knihu a něco obdobného. V křesťanství se zase často toto slovo užívá ve významu něco si důkladně promyslet, probrat všechny možnosti, vybrat z nich tu nejlepší, rozjímat o problému.

Často se setkáváme s tím, že lidé praktikující nějaký druh meditace či  duchovní praxe, si uvědomí, že jim může velmi pomoci hudba. Tu se odeberou do specializovaných obchodů a shánějí meditační hudbu, hudbu k meditaci nebo pro meditaci, meditativní, uklidňující hudbu, relaxační hudbu, hudbu léčivou nebo dokonce duchovní.

V posledních letech, obzvláště po tzv. sametové revoluci, se hlavně mezi herci, hudebníky a politiky začali objevovat lidé, kteří se najednou přiznávají k tomu, že už dlouho věří a jsou na duchovní cestě. Všichni jsme překvapeni, že se to předtím nijak zvlášť neprojevovalo. Ale ono se to vlastně neprojevuje u většiny těchto lidí nijak zvlášť ani teď než tím, že to o sobě říkají.

Napsat podrobný životopis Ježíše je nemožné, protože máme o jeho životě jen kusé informace a vše ostatní jsou pouze legendy a dohady. Nejdůležitějším pramenem poznání jsou výhradně biblická evangelia, především první tři nazývaná synoptická od Matouše, Marka a Lukáše, tj. souhledná, líčící život Ježíše z jednoho hlediska. Dále existují tzv. mimobiblická (tj. církví mezi novozákonní spisy nepřijatá), apokryfní evangelia (např. Evangelium k židům, Evangelium egyptské, Tomášovo evangelium atd.), která vypravují hlavně o životě Mariině, mládí Ježíšově nebo některých gnostických kázáních Ježíše. Zcela odlišné je čtvrté evangelium, Janovo, které se nezabývá jen životem Ježíše, ale především jeho duchovním posláním. Za nejstarší je pokládáno Markovo evangelium., ale i to je považováno za částečný kompilát. Přesto z něj z převážné části vycházejí dvě další synoptická evangelia. Slovo evangelium znamená radostná zpráva, zvěst o životě Ježíše Krista. Evangelia nám nepodávají životopis Ježíše, jsou spíše misijními spisy. Církví byla vybrána právě jen tato čtyři evangelia, protože vyhovovala jejím potřebám. Matouš se obrací k židům, Marek k Římanům, Lukáš k Řekům a Jan vyjadřuje universální křesťanskou církev. Dnes již víme, že žádné evangelium nemá jednoho autora a ve všech jsou pozdější církevní dodatky. 

Abychom mohli popsat zrození Šrí Krsny, musíme si nejprve osvětlit některé základní pojmy z véd. 

Védská společnost se dělila na varny neboli kasty.

Ty byly čtyři základní:

1.bráhmani – kněží, kteří měli za úkol provádění všech náboženských obřadů a duchovní výuku
2.kšatriové – vládcové a válečníci, kteří měli chránit lid a udržovat dharmu neboil spravedlivý řád
3.vaišjové – obchodníci, řemeslníci a zemědělci
4.šúdrové – dělníci a služebníci, kteří měli nejmenší práva.