"Vím, že musíte mít sny, o kterých mi nevyprávíte. Nechci je znát, ale říkám vám: žijte je, žijte ty sny, hrejte je, stavte jim oltáře! Nejsou ještě dokonalost, ale je to cesta. Jestli jednou vy a já a pár dalších obnovíme svět, to se ukáže. Ale v nás samých uvnitř ho musíme obnovovat den co den, jinak s námi nebude nic Musíte přece mít sny o lásce, milostná přání. Možná jste takový, že z nich máte strach. Nemějte strach! Ty sny jsou nejlepší, co máte! Já jsem tolik ztratil tím, že jsem ve vašich letech své milostné sny znásilňoval. To se nemá dělat. Ví li člověk o Abraxasovi, už to dělat nesmí. Nesmí se bát ničeho a nic nepovažovat za zapovězené, co si v nás žádá duše."

Herman Hesse: Demian

Přesto může mnoho z vás jistě namítnout, že duše si toho žádá často mnoho, cokoli, i věci nečisté či zlé. A ty bychom přece neměli uskutečňovat. Nebudeme přece krást, lhát, znásilňovat a zabíjet. Přesto si musíme uvědomit, že v počátcích duchovní cesty si v sobě člověk nese všelijaký hnůj. Jeho vyhození nebo správné využití na zúrodnění toho, co nás povznese do vyšších úrovní, je třeba správně pochopit a provést. Nebudeme li věnovat dostatečnou a správnou pozornost svému hnoji, tak nás zavalí. Tím míním i jeho potlačení, které prostě způsobí nahromadění a neprostupnost pro tu správnou energii. Co však tedy vlastně dělat? Pokoušet se o sobě vědět i ve stavech smutku, deprese, negativního myšlení, vzteku, nenávisti atd. Všechny tyto stavy jsou v nás, pokud se projevují a mají tam příčinu. Možná se vám příčinu podaří nalézt. Není však podstatné trápit se tím, zda se nám to povede, či ne. Spíše si musíme uvědomit, že musíme těmto stavům odebrat energii a sebrat všechny síly právě jen k tomu. Pak příčina odumře sama sebou. Proto bychom pozornost tomuto hnoji věnovat měli, ale ne tu, která ho podporuje a zároveň bychom měli udělat vše pro to, abychom měli dostatek energie.

"Věci, které vidíme, jsou tytéž věci, které jsou v nás. Není jiná skutečnost než ta, kterou máme v sobě. Proto žije většina lidí tak neskutečně, považují totiž vnější obrazy za skutečnost a svůj vlastní svět vůbec nepustí ke slovu A ví-li člověk jednou už o tom druhém, pak už nemá volbu, už nemůže jít cestou většiny. Cesta většiny je snadná, vaše je těžká."

Herman Hesse: Demian

To vše je vlastně boj. Stále s něčím bojujeme, ale nakonec zjistíme, že to bylo neskutečné, že jsme to jen my sami, naše myšlenky, představy, s nimiž se pereme. Náš hnůj, který jsme si museli vykydat. Ten boj se zdá probíhat v naší mysli, nebo i skutečném životě, ale opravdu je v našem srdci. To nás volá k vyššímu, to nám nabízí vrcholy i hlubiny lásky a poznání, protože jenom srdcem najdeme, jenom srdce musíme dát, abychom je dostali zpět obnovené a transformované. Náš rozum nic nevymyslí, protože je omezený, naše obřady a cvičení jsou jenom ohrádky, v nichž se ukázňujeme, ale vzlétnout a prožívat může jenom srdce. Najděme ho.

"Teď z božího pokladu máš srdce malátné, v troskách byly poklady, jichž nedopočítáš. Jestliže si přeješ štěstí, blaho, pohodu, odhoď pýchu, ať své srdce čisté uchováš! Z tvého srdce vytéká přec pramen živé vody, tvůj dech stal se lékem, jemuž žehná mesiáš. Mlčky těžko vyjádřit je chválu srdce tvého, kdyby každý vlas byl jazyk tak ji sotva vzdáš."

Džaláluddín Rúmí: Gazely