Jaký jsi zažehla oheň v srdci mém
jiskřičky štěstí zazářily znovu
volání Věčnosti zní buňkami všemi
je kovem tekutým, co mně jimi proudí 

Šepoty s výkřiky jsou tichem mým
a slova kvetou na oltáři lásky
kroky zní ozvěnou nekonečných časů
na březích věčna malé dítě hraje si 

Je hlasem ticha nalezené mládí
zářivý démant v mých rukou se skrývá
v komůrce srdce plamínek nepohasl
kyvadlo času k bezčasí se kývá

Na svět jsme přišli nalézat sebe
spojit se s tím, co nelze popsat slovy
roztočit kolo pravdivých skutků
volně si tančit jak vážky nad vodou

Cesta je trnitá, poklad zakopaný
motyka těžká a z čela pot stéká
a my jsme hledači na cestách spletitých
to člověk nahoře i dole bývá

Zoufalství s nadšením sourozenci jsou
hledání nalézání jen jednou mincí je
nálady všechny paleta Mistra skrývá
kdo štětec namáčí a tvoří skutečnost?

Kéž vítr vlahý vám odvane chmury
a ve vodách svatých se duše očistí
neslyšená lyra rozezní struny
a srdce gongem je bez hráče zvučícím

Staňte se flétnou na niž Milovaný hraje
kéž Jeho rty vám sladkou jsou odměnou
bez sebe když naleznete sebe
nástroj i hráč hned jedním jsou

Jde každý cestou, kterou sám tvoří
někdo má rád však, je-li vyšlapaná
snadno se podléhá těm, kdo vás svádí
snadno se ztrácí ta draze vykoupená

Chcete-li potom uslyšet radu
učte se dobře naslouchat
z těch mnoha slov jen jedno je pravé
řekni mi Příteli, kde ho jen brát