Píseň mého srdce
„Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde.“
Tuto slavnou větičku bude asi mnoho z vás znát spolu s dalšími vtipnými říkankami a glosami Jana Vodňanského. Tenkrát, coby puberťáci jsme se jí smáli, ale netušili, jaká je v ní obrovská pravda a síla.
Sexuální touha
Naše společnost nás vychovává, dá-li se to tak nazvat, že je slušné, nejde-li o silvestrovskou noc nebo jinou zábavu, obvykle spojenou s pitím alkoholických nápojů pro uvolnění, nemluvit o sexuálním pudu a už vůbec ne o svém. To platí i většinou při výchově dětí v rodině. Dnes se sice všechno bez problémů dozvíte na internetu, najdete si tam i různá pornovidea, takže potom můžete jako již desetiletý dělat ramena před druhými, vytahovat se, že vás nic nepřekvapí a zesměšňovat , ba i urážet děvčata. O nějakých ohledech, vcítění se není žádná řeč. Když se však ocitne muž sám s dívkou, zjistí, že má v mysli zmatek, protože vše nastudované je na nic. V tu chvíli se vypne rozum a ovládne ho pud. A tehdy vznikají velká neštěstí, která mohou mít dopad na celý náš další život. V této pubertální době je sexualita velmi silná a potřebuje zharmonizovat. Chlapci často masturbují, ale stydí se to před druhými přiznat. Avšak masturbace jen uvolňuje napětí, které by jinak přešlo v agresivní chování nebo akné. Neřeší otázku vztahů. Nejhorší je, když s k masturbaci přidají výčitky, že se to nesmí a vzniká tak další kumulace napětí v mysli. Důvody bývají často náboženské. Děvčata zase dělají vše pro to, aby zaujala a byla co nejpřitažlivější. Neuvědomují si, že přitažlivá jsou tolik, že je pro chlapce třeba nemožné to vydržet – a tak si chtějí alespoň sáhnout. Ovšem to platí pro všechny ženy. Můžete tak vnímat,jak je celá naše společnost přesexualizovaná. Většina časopisů a reklam v nich je udělána tak, že často až skoro nahé ženy vám nabízejí třeba jen čokoládu.
Historické ohlédnutí
Nemá smyslu vyjmenovávat všechny války a různé politické, ale i náboženské konflikty, abychom zjistili, že skoro za všemi šlo o moc, peníze, majetek, ale především ženy. Teprve tehdy si uvědomíte, kdo je vlastně slabší pohlaví, které vždy podlehne tomu druhému. Sice byla celá staletí žena ponižována, neměla žádná práva, ale i když si to nechtěli muži přiznat, konali pod jejím vlivem. Ten mohl být přímý nebo také ze zoufalství a vzteku, že tu ženu nemohou mít nebo nedělá to, co chtějí, dobrovolně.
Ačkoli byly potlačeny skoro všechny ženské kulty, již od nepaměti jsou doloženy nevěstince, protože muži potřebovali uspokojit svoji touhu. První, co bylo povoleno vojákům, bylo přivlastnění všeho dobytého a znásilňování žen. A to u všech armád bez rozdílu, snad jenom ne u Římanů. A vojáci znásilňovali. Odpověď je jednoduchá. Někdy třeba i měsíce neviděli ženu a jejich touha stoupala. To bylo třeba, protože se tím stávali agresivnější, a lépe bojovali, aby už to měli za sebou, najedli se a uspokojili sexuálně. Byli zvířaty? Na to též těžko odpovědět. Vždyť takovým zvířetem se stává i dnes mnoho mužů, kteří trochu jinak znásilňují své manželky a partnerky. Jistému procentu žen se to i takto líbí, ale většině jistě ne.
Duchovní rozměr
Ovšem podobné situace vznikají i při duchovním rozvoji. Většina církví a duchovních společenství nařizuje, že musíte ovládnout sexuální touhu a nejlépe sex nemít. Všechny orgány, které máme, jsou za nějakým účelem a jde jen o to, naučit se je nezneužívat. To platí stejně třeba i pro ústa jako pro pohlavní orgány. Jenže ústa se ovládají snáz než pohlavní pud a na přejídání se nehledí stejně jako na sex. A tvrdit, že jsme tady jen kvůli rozmnožování, je opět nesmysl, protože i zvířata neužívají tyto orgány jen k plození. I mezi nimi je erotika, dokonce i u ryb! Potlačením sexuality nezlepšíme svůj duchovní život, ale ani vybíjením. Je třeba ji tedy pochopit, přijmout a individuálně s ní pracovat tak, abychom ji využili správně. Vždyť je to nejsilnější energie v člověku. Z potlačené sexuality vznikají náboženští fanatici a sektáři.
Rozdílnost sexuality
Zdálo by se, že mezi mužem a ženou je rozdíl pouze anatomický, když odhlédneme od hloupých vtipů na méněcennost ženy. Ty však právě z tohoto rozdílu vyplývají, jenže jdou jen po povrchu. Například středověk považoval ženské pohlaví za méněcenné, protože mu něco chybí. Dnes už víme, že při vývoji embrya každý prochází nejprve stadiem ženy. Ženě pak zůstává artefakt penisu a je pro většinu velmi příjemný.
Můžeme však hledět nejprve na archetyp z pradávných dob, kdy muž byl lovec, dobyvatel a tvůrce rodu – tedy samec, a to v jeho psychice uloženo stále zůstává. Žena je zase ochránkyně domácnosti a udržovatelka rodu a mateřství je pro ni zásadní, i když ji dnešní společnost nutí k tomu, aby neztrácela krok s mužem. Nejzásadnější je však to, že u muže se tvoří a hromadí semeno. To po určité době musí ven, jinak způsobuje jak fyzické, tak psychické problémy. Říká se, že „tlačí na mozek“ a není to daleko od pravdy. Proto také muži mnohem více masturbují. U žen se sice také tvoří semeno, ale v menší míře, že to třeba ani nevědí a navíc při měsíční periodě dochází k pravidelnému uvolnění. Také je tu potom rozdílná potřeba sexu a pochopitelně i jeho průběhu. Protože většina mužů neprovádí tantrická cvičení přeměňující sexuální energii na duchovní, vzniká u nich neklid a potřeba se vybít. Řeší to sporty, prací nebo utlumováním pivem a jídlem. Toto by měly ženy vědět a ve vztahu tomu přizpůsobit svou sexualitu, mít pro muže pochopení – ale ne takové to „Tak pojď, ty chudáčku!“ Muž by pro změnu měl pochopit ne takovou četnost sexuálního styku u ženy a spíše potřebu blízkosti, něžnosti a naslouchání. Někdy je to jistě těžké skloubit, obzvláště, má-li muž nebo i žena zvýšenou sexuální energii.
Vzájemné pochopení
Na muže, který touží po ženě, se hledí jako na chlípníka, prasáka a podobně, ale přitom je jeho touha zcela přirozená. On ji jen vyjadřuje příměji než ostatní, kteří si dělají chutě, ale nemluví o tom a tváří se jako svaťoušci, kteří pokrytecky odsuzují. Nechci tím omlouvat násilníky a sobce, ale zároveň apeluji na ženy, aby se pokusily pochopit, z čeho toto vše vzniká. Často je problém navázat nějaký vztah – stejně se jich většina brzo rozpadá – a zodpovědný muž nechce jen tak za každou cenu vytvářet vztah, aby neublížil. Po nějaké době v něm však může narůst sexuální napětí, které nestačí a nechce vybít jen masturbací. Blízkost toho druhého a jeho pochopení a dotyky je něco zcela jiného a dělají zázraky. Potom z toho napětí může udělat nějakou hloupost. U některých armád si s sebou vojáci vozili též ženy, Řeci i své milence – potom se jim před Trójou nechtělo bojovat. Vždyť jim vlastně nic nechybělo! Později tu byly markytánky, ale třeba i ošetřovatelky v lazaretech. To neznamenalo, že musely nutně s vojáky něco mít. Uzdravovala již jen jejich přítomnost, slovo nebo pochopení tím, že vás vyslechly a držely třeba za ruku. Neříkám, že to byla láska, ale kde začíná a končí láska? Co je to vůbec láska? Vždyť by jí bez přitažlivosti a toho sexuálního pudu vůbec nebylo. Zanikl by celý svět a vesmír, protože drží pohromadě jen díky rovnováze obou polarit. My, lidé, tvrdíme, že jsme vrcholem vývoje, ale dosud jsme nenašli klíč sami k sobě a nedokážeme vytvářet takové vztahy, které vydrží a nevíme si rady se svou sexuální touhou. Buď ji potlačujeme nebo sami sobě namlouváme, že ji nemáme, že jsme ji již zvládli, ti duchovní tvrdí, že jsou již celiství, s oběma polaritami vyváženými. Ale obě tyto polarity je třeba vyrovnávat v každém okamžiku v závislosti na energii naši, toho dne, stravy, počasí, části dne, ročního období, postavení měsíce i dalších planet, i když v to nevěříme. Přesto to má na každého normálního člověka vliv. Snažme se tedy pochopit sebe a vnímat i opačné pohlaví také citlivě a vzájemně si pomáhat a vycházet vstříc. Jak – to ovšem musíte hledat každý sám za sebe, ale upřímně. Upřímnost je to nejdůležitější.
Jiří Mazánek