Historicky i archeologicky je prokázáno, že uctívání ženského principu, matky a ženy jako bohyně, bylo základem všech starověkých kultura a náboženství. Označení tantra však začali používat až Indové, v jejichž zemi je dosud zachováno několik chrámů s takovými erotickými výjevy, jaké si ani v nejbujnější fantazii neumíme představit. Přitom jsou to skutečné chrámy a žádné starověké nevěstince. Ani samotní dnešní Indové však většinou neuznávají tantru jako jednu z cest k duchovnímu probuzení a mylně ji považují za pornografii, kterou si vytvořili mniši zmožení asketismem a sexuální abstinencí. V Indii byl tantrismus úzce spjat s původní civilizací, vazbu zpřetrhaly nájezdy severských barbarů Árjů.

V Indii převládá hinduismus, který si vytvořil velice puristické základy. V tantře existuje Cesta pravé ruky, spojená v podstatě s praxí koncentrace na různé obrazce a vizualizace, a dále Cesta levé ruky, kde se naproti tomu předpokládá spíše využívání sexuálních pozic. Tantrismus se v Indii dochoval jedině jako součást šivaismu nebo odděleně jako tzv. tantrismus či šaktismus.

Nejen v Indii, ale ve všech starých civilizacích byla uctívána Matka Boží sexuálními duchovními rituály. Nakonec i v křesťanství, které bylo od počátku zaměřeno na mužský princip – Krista, později vznikl mariánský kult jako důsledek boje s ostatními směry, obsahujícími uctívání ženského principu.

Ve starém Řecku, Sumeru, Itálii i u mnohých přírodních národů se ženský princip projevoval nejen svatyněmi a obrazy, ale také matriarchátem. Patriarchát, který se později vytvořil, zlikvidoval úctu k ženě a její výsadní postavení ve společnosti. Žena se stala pouze bytostí, která rodí, vychovává a vykonává domácí práce. Přitom se matriarchát neprojevoval stejným způsobem jako třeba dnes feminismus. Zdůrazňoval dynamičnost a řídící funkci ženského principu. Bez ženy – šakti – je muž – šiva - šáva čili mrtvola. Míní se tím, že jeho fyzické tělo je jakoby mrtvé, pokud není oživeno energií ženského principu. Žena je vždycky důležitější, protože je jemná a citlivá. Jinak jsou ale pochopitelně oba principy rovnocenné, poněvadž ani žena by nemohla existovat sama o sobě.

V každém z nás se vlastně projevuje bisexualita, říká Jiří Mazánek, hudebník a publicista, který se tantře věnuje už léta a u nás před lety zformoval tantrickou skupinu. V každém člověku je zastoupen jak mužský, tak ženský princip. Tantrické obrazy znázorňují šaktí jako ženské lůno jóni, ale zároveň s ním ukazují i mužský princip – ztopořené mužské pohlaví, lingam, který je v lůně umístěn na místě klitorisu.

Neplatí tedy, že teprve dva jedinci dávají dohromady dokonalého člověka?

Znázorněnou jednotu mužského a ženského principu si většinou nedokážeme uvědomit. Pravého šivu, kterého každá žena hledá, má totiž v sobě, stejně tak každý muž ukrývá v sobě tu pravou šakti. Teprve až se jednoho dne ocitneme v nejvyšší dokonalosti, přestaneme hledat, protože budeme sjednoceni sami v sobě. Právě tantra je jedna z cest, která umožňuje nalézt a probudit v sobě oba principy a spojit je. Vztah i city jsou příčinou naší bolesti a utrpení. V tantře je cit spojen s duchovností a láska s nesobeckostí.

V tantře se pracuje s energiemi a sexuálním vzrušením. Teoreticky by měl mít největší naději na duchovní pokrok erotoman.

Tantra neznamená automaticky soulož a cvičení nejsou z větší části sexuálním aktem. Erotomani tedy nejenže nemají k tantře lepší předpoklady, ale naopak by se k ní vůbec neměli dostat. Samozřejmě někdo má zvýšenou potřebu sexu, ta síla je v něm probuzená a on ji neustále potřebuje vybíjet, ať už ve fyzické nebo intelektuální činnosti. Základem tantry je probuzení sexuální energie, práce s ní a její transformace v energii duchovní, aby se jak fyzické tělo, tak mysl dostávaly na vyšší úrovně vědomí, což lze velmi těžko vyjádřit slovy, protože se jedná o vnitřní zážitky.

Zadržováním energie je ale i celibát. Jak na něj tantra pohlíží?

Když chtěl někdo získat sílu, stáhl se do ústraní, kde se plně koncentroval na duchovní praxi, takže se jeho energie probudila. Celibát je taky Cesta, ale žádné náboženství ho nedodržovalo. Praxí byla přeměna energií a ne celibát. Ten pochází z křesťanství, ale objevuje se i v jiných náboženstvích. Ve skutečnosti však není nařízen v žádném z nich (včetně náboženství přírodních) a není pro duchovní praxi bezpodmínečně nutný.

Jak člověk pozná, že právě pro něj je tantra nejvhodnější cesta k duchovnímu probuzení?

Tantra má mnohé společné praktiky i s ostatními duchovními cestami, takže je těžké obecně říct, jak člověk pozná, že je zrozen pro tantru. Samozřejmě, když někdo není schopen se sexuálně vzrušit, nemůže se sexuální energií pracovat.

V tantře je důležité bdělé vědomí, Je nutné si uvědomovat své jednání, myšlenky, slova. Není to rozumová kontrola, je třeba dostat se do stavu nad myšlením, který je pozorovatelem. Je těžké to popsat slovy, ale stálé pokoušení se o pozorování nás přivede ke konkrétnímu prožitku – třeba zrovna skrze milování.

Když se někdo tomu druhému při aktu skutečně oddá a přestane přemýšlet, může potom zažít dokonalou harmonii a splynutí duší. Při tantrických vztazích je důležité fyzické i psychické uvolnění. Učíme se vyprázdnění mysli, aby nepracovala, a probouzení energie. Když se vzrušíme, chceme s tím druhým splynout, tiskneme ho k sobě, aby byl náš. Nemůžeme však nikoho vlastnit ani prostoupit natolik, abychom s ním splynuli. Splynout mohou jen naše srdce či duše.

Co je tedy při tantrických cvičeních nejdůležitější?

Kosmická Matka Boží neboli síla Boží spočívá v pohlavních orgánech, přesněji v kostrči. Právě tady se nachází první čakra neboli lotos – sídlo určitých zkušeností a zážitků. a podle teorie tantry je tu základna nejvyšší energie v nás. Tu probouzí vlastně každý, ale rozhodující je, jak s ní umí pracovat. Když ji neumí ovládat, energie si s ním dělá, co chce a uniká mu. Nezáleží na tom, jestli utíká nevyužitá nebo se vybíjí ve fyzickém sexu. Když se ji ale podaří ovládnout, stoupá směrem vzhůru průchodem sušumna, který je součástí našeho jemněhmotného těla a prochází stejnou oblastí jako páteř, a průchodem dalšími místy vyvolává určité zážitky a zkušenosti. Ten průběh je však u každého individuální a špatně se verbálně popisuje.

Nezbytné je být uvolněný, nevytvářet napětí. Dále udržovat bdělé vědomí a zůstat za všech okolností pozorovatelem. Důležitý je také dech. Jestliže nejde nosem, ale ústy, je to chyba. Jestliže je rychlý, vede ke zrychlení všech pochodů v našem těle a ke zvýšení napětí v mysli. Proto se cvičí pozorování dechu, jeho zastavování apod. To povzbuzuje mysl, jež je tak odolnější vůči vnějším vlivům. a konečně nezbytné je opakování manter jako prostředku k čištění mysli. Jde o určité seskupení slabik, slov a vět, které opakujeme, což způsobuje vibrace v mysli. Myšlenky jsou strhávány do jednoho proudu, ve kterém se rozpouštějí.

To jsou zřejmě praktiky platné nejen v tantře. Čím je specifická právě ona?

Důležité je rozvinout pozorování vlastního těla. Musíme ho poznat, protože s ním budeme v tantře pracovat a budeme poznávat všechny tělesné pochody: jak nám tluče srdce, jaký pocit máme při vlastním dotyku třeba na rameni. Přenášíme vědomí na různá místa těla a pokoušíme se o vytvoření vědomí celého těla – všech buněk. Toto praktikujeme hlavně v samorituálech, kdy se sami sebe dotýkáme, pozorujeme se v zrcadle, snažíme se uvědomit si vzrušení z vlastních dotyků, které se nerozlévá jen v pohlavních orgánech, ale po celém těle. Časem se nám podaří vzrušení rozšířit do všech buněk těla, takže prožíváme mnohonásobně intenzivnější orgasmus. Lépe tak tomu druhému můžeme naznačit, jak cítíme a on zase nám. Neměl by nás rozrušovat ani pohled druhého na naše vlastní tělo, ani náš pohled na tělo jiného člověka. Proto tantrici chodí společně do sprchy i na záchod, jsou spolu, i když jeden masturbuje, aby se ten druhý tím mohl vzrušovat – ne však rozrušit! Dechovými cvičeními, mantrami i dalšími praktikami se člověk stává vzrušeným, přičemž zůstává v naprostém klidu.

Většina lidí si pravděpodobně představuje, že převládající formou tantrických cvičení je soulož...

K té může dojít teprve u pokročilých tantriků. Jinak dochází jen k dotykům, objetím, líbání a určitým orálním praktikám, které vyvolávají vzrušení. Nejdůležitější je nehybnost, která má být přítomna i ve spojení. Zatímco při normální souloži se téměř nepřetržitě provádějí dynamické kopulační pohyby, v tantře se praktiky provádějí většinou ve spočinutí, které nemusí být ve spojení (později už bývá) a mezi dvojicí se vytváří jakýsi energetický okruh, kterým se uzavře spojení mužského a ženského principu. Muž dostává ženskou energii a žena mužskou, z čehož vzniká velká harmonie a klid.

V indických chrámech byly chrámové tanečnice – služebnice Boží dévadásí, které tam nefungovaly jako prostitutky. Tancem dokázaly vyvolat v přítomných obrovské vzrušení a při případném spojení nedocházelo k sexuálnímu aktu, jak my ho známe, ale právě ke spočinutí. Žena, pokud praktikuje určitá hathajógická cvičení, dokáže vycvičit svou pochvu natolik, že s ní může dělat cokoli – stáhnout ji, uvolnit, pochva je velmi pružná a velmi pevná. Dévadásí dokázaly sevřít penis pochvou a následnými vlnivými pohyby způsobily, že muž neejakuloval (v tantrických cvičeních muž nesmí ejakulovat, aby neztratil energii), a energie mohla stoupat až do mozku, kde dochází ke spojení mužského a ženského principu a dosažení kosmického orgasmu.

Existuje v tantře některá obzvlášť preferovaná pozice při styku?

Pozic je samozřejmě spousta, ale o žádné se nedá říct, že by byla nejvhodnější. Žena by měla být většinou nahoře, protože ona jako dynamický princip vede sebe i muže k vrcholu a výměně energií.

Jak důležité je líbání?

Je podstatnou součástí tantry. Nemělo by být hladové, a chtivé s napnutými rty. Ty by měly zůstat uvolněné. Existuje mnoho druhů polibků, přičemž by se vždy měly dotýkat rty a jazyk, aby docházelo k výměně esencí na jemněhmotné úrovni. Polibek by mělo doprovázet již zmíněné spočinutí.

Velmi zajímavá je spojitost mezi ženiným horním rtem a klitorisem. Tělo je totiž protkáno asi 72 000 kanálků nádí, jimiž proudí energie a právě jedno nádí spojuje výše zmíněné partie, takže dráždění horního rtu může vést až k orgasmu. Mimochodem, není pravda, že by žena měla na těle více erotogenních oblastí než muž. i on má například vzrušivé prsní bradavky.

Zmínil ses o orálních praktikách, které se v tantře používají velmi často. Co tantrikovi říká anální sex?

Konečník se v tantře používá ke zvýšení vzrušení, poněvadž v této oblasti je umístěna řada nervových zakončení. Většinou se ale do konečníku nezavádí lingam, poněvadž tu nedochází k výměně energií. I u homosexuálů-tantriků jsou orální praktiky vítanější než anální, přestože je tantra výslovně nezakazuje.

Slyšela jsem, že tantra pohlíží také na menstruaci poněkud nekonvenčně?

Říká se, že menstruací se žena čistí, čili v té době nesouloží. Tantra považuje menstruační krev za energeticky velmi intenzívní, proto i v tomto období doporučuje praxi.

Co když zatouží chodit k vám do skupiny dívka bez sexuálních zkušeností?

Deflorace panny je v tantrické skupině zajímavým rituálem. Být pannou se totiž ve všech dosavadních civilizacích považovalo za něco špatného, takže se takové rituály prováděly běžně. Buď dotyčnou deflorovaly ženy nějakou lékařskou metodou, jindy zbavil dívku panenství šaman. Například Jihoafričané zase měli jakousi houpačku, na níž byla žena nakonec naražena na kolík.

Jací lidé vlastně chodí k vám do tantrické skupiny?

Ženatí, vdané, nezadaní, mladí i staří. Při tantrických rituálech vůbec není podstatné, jaký muž a jaká žena jsou spolu, jak vypadají, jak jsou staří. V tantře jsou si všichni rovni, energie učiní krásným každého a do skupiny se nedostane nikdo, kdo by neměl odpovídající energii.

Odmítáš některé zájemce?

Ano, stává se to. Tantru nechápou ani mnozí jógíni, myslí si, že to není duchovní cesta, jenom nějaký erotismus. Jiní se zase bojí tantru zkusit.

Jak často se stává, že se někdo ve skupině zamiluje?

Čas od času k tomu samozřejmě dochází, dotyčný většinou odejde. Někdy se po čase zase vrátí. V tantře se pracuje s partnerem či partnerkou, popřípadě více partnery, a každý se musí vyvarovat toho, aby se zamiloval, žárlil, chtěl toho druhého vlastnit, aby zkrátka do cvičení vkládal své představy. Současně by ale neměl být sobecký. Teprve, kdo si tohle všechno osvojí, může se dostat spolu s dříve zmíněnou praxí ke styku.

Jaké pochopení pro duchovní rozvoj svých blízkých projevují netantričtí partneři tantriků?

Někteří to chápou, jiní ne. Ale tantra nikomu nebrání mít vztah s někým, kdo ji nepraktikuje. Naopak by to mělo tomu vztahu prospět. Ale pokud je to jen trochu možné, neměl by to člověk tajit. Není sobectví, pokud dá přednost svému duchovnímu rozvoji, i když to ten druhý tak může chápat. Je to volání z nitra, které když nenásledujeme, zabíjíme se tím. Pokud chodí partneři do skupiny spolu, musí počítat s tím, že nemůžou žárlit, když třeba muž bude s jinou ženou než se svou partnerkou.

Jak tantra pojímá věrnost?

Tantrou se nerozbíjejí svazky. Existuje věrnost tantrické skupině a paralelně věrnost partnerovi.

Přesto – myslíš si, že tantra je vhodná i pro současnost, kdy existuje riziko AIDS?

Ve skupině víme o sobě všechno. Je samozřejmé, že nikdo ze skupiny se nebude stýkat s nikým mimo ni. Třeba mi namítneš, že někdo může být HIV pozitivní už deset let. Ale to je záležitost, která se řeší intuitivně. Navíc k souloži opravdu dochází jen minimálně, spíš jsou to jen dotyky.

ptala se Martina Coufalová pro časopis Koktejl – leden 1995, ročník IV., číslo 1