Jsou to lotosy – lotos klíčí v bahně, roste na hladině, otevírá se však jen zářivému Slunci.

V teorii indické filozofie, především v praxi jógy, se setkáváme s termínem čakra (v sanskrtu kolo, kruh). Protože v těle nelze čakry anatomicky zjistit, jsou často pokládány za neskutečné nebo jsou ztotožňovány s některými nervovými plexy. Abychom mohli teorii čaker zavést, je třeba tento pojem blíže vysvětlit. Ústřední představu sánkhjové filosofie, tím pádem i jógy, která z ní vychází, ale především tantry je, že lidské tělo se skládá vlastně ze tří druhů těl. Všichni známe fyzické, hrubohmotné tělo (1), které stárnutím a smrtí podléhá rozkladu. Duševní aktivity, smyslové vnímání a vše, čím se projevuje život, se promítají do jemněhmotného těla (2). V něm se také zaznamenávají všechny zkušenosti, které tvoří celkovou osobnost a přenášejí se všemi našimi existencemi jako podklad pro znovuzrození. Třetí tělo je kauzální (3), kterým je nejvyšší Duch (4) sám.

Jiná teorie sánkhji rozděluje lidské tělo na pět obalů neboli pochev (5). Nejprve je to fyzické, hrubohmotné tělo (6), udržované především stravou; odpovídá mu živel země. Další je vitální, jemněhmotné tělo (7), které tvoří životní, kosmická energie – prána. Tato energie se čerpá především dechem, relaxací a meditací. Vitálnímu tělu odpovídá vodní živel. Následuje myšlenkové tělo (8), tvořené našimi myšlenkami, a pocitové tělo (9), tvořené vtisky našich přání, tužeb a pocitů. Odpovídají mu živly ohně a vzduchu. Nakonec je to tělo transcendentální blaženosti (10), jemuž odpovídá éterický živel.

Prostřední tři těla odpovídají již dříve zmíněnému tělu jemněhmotnému, jehož prostřednictvím jsme vitalizováni. To se skládá ze sítě 72.000 kanálků zvaných nádí – jimi cirkuluje kosmická životní energie, prána. Tento systém je podobný systému krevnímu, lymfatickému atd., je však otevřený vně a může též čerpat pránu z makrokosmu. Energie takto proudící do těla se rozděluje na pět druhů energií podle funkcí, které jim v organismu příslušejí. Těmito kanálky může energie do těla vstupovat, stejně jimi ovšem může unikat, a to devíti hlavními bránami, které proto jógíni uzavírají. Především u smyslových orgánů je třeba obrátit tok energie směrem dovnitř – mluvíme pak o odtažení smyslů od jejich předmětů (11).

Čakry se lokalizují právě do jemněhmotného těla. Jsou středisky přitahujícími vířivým pohybem kosmické energie. Na fyzické úrovni se to projevuje jako činnost žláz s vnitřní sekrecí, funkce nervů, jako fyzické zdraví vůbec. Na úrovni mentální se čakry vyznačují určitými duševními vlastnostmi a pocity člověka, podle úrovně, v níž se nachází energie. Nejdůležitější je však úroveň duchovní. Ještě častější a přesnější název pro čakry je padmy neboli lotosy. Slovo čakra vyjadřuje spíše funkci energie, výraz padma však popisuje tvary čaker, které se podobají lotosům s různým množstvím okvětních plátků. Ačkoli je lotosů více, uvažují se obvykle pouze lidské lotosy umístěné od kořene pánve po vrcholek hlavy. Těch je sedm. Všechny se nacházejí na nejdůležitějším nádí jemněhmotného těla (sušumně) – kanálku vedoucím od oblasti konečníku (dva palce nad řití) k hlavě toutéž cestou jako mícha. Je jakousi osou těla. Nalevo od ní probíhá měsíční nádí, ženská energie, jin neboli ida, která končí v levé nosní dírce. Ovlivňuje naše emoce a veškerou duševní činnost. Napravo od sušumny vede sluneční nádí, mužská energie, jang, neboli pingala a končí v pravé nosní dírce. Ovlivňuje intelekt, temperament, tvořivost a tělesnou aktivitu. V sušumně se zesilují a spojují síly idy a pingaly, u necvičeného člověka ale pouze v krátkých intervalech během dne.

Nejdůležitější pojem, který souvisí s čakrami, je hadí síla (12). Jejím prostřednictvím se kosmický a ženský princip promítá v podobě jemněhmotného hada, který spí třiapůlkrát obtočen kolem vnitřního lingamu, pyje a svými ústy přikrývá jeho ústa. Ta jsou vstupní branou do dolního konce sušumny. Závity hada jsou zdrojem prožitku světa. Pomocí jógických a sexuálních pozic, stahů a tlaků, pomocí dechu, manter a meditací se had rozvine, napřimuje, proráží vstup do sušumny a začíná stoupat podle úrovně duchovní praxe, až se dostane do každého lotosu. Nejvyšší, sedmý lotos (nad vrcholem hlavy v jemněhmotném těle) se nazývá tisíciplátečný (13).

Je sídlem Šivy, mužské energie. Zde se bohyně Kundaliní spojuje se Šivou a dává jógínovi zakusit nepopsatelné blaho osvobození.

Dovršení tohoto procesu je popisováno ve velmi erotických termínech. Kundalíní je zcela pohlcena vášní, vzrušena milostnou touhou objímá svého manžela, líbá jej na ústa a z jejich spojení tryská nektar, který zaplavuje celé tělo jógína. Spojení Šiva-Šakti je nejlepší souloží pro ty, kdo umějí kontrolovat své vášně. Požitek z ní pramenící odpovídá sexuální rozkoši ze spojení muže a ženy, která je však pouze odleskem této transcendentální rozkoše. Kundalíní šakti se pak vrací do nejnižšího lotosu. Jógín nezakouší pouze nepopsatelné blaho: postupnou praxí získá svrchované poznání a osvobození od dalšího znovuzrozování.

Probuzení kundalíní vede k obrovskému rozvoji vědomí, ale zároveň také k probuzení toho, co je skryto v podvědomí. Může tak dojít k vážným problémům, k jejichž zvládnutí je třeba mít nesmírnou sílu. Získáme ji správným pochopením a praktikováním základních etických a mravních zásad jógy (14), používáním manter a ochranou gurua. Zvláště mantry napomáhají k očištění jemněhmotného těla.

Důležitá je správná příprava a kvalifikované vedení. To často vyžaduje mnohaletou praxi. Vždy je však nutné začít od první čakry.

1. čakra – múládhára

Nesmírný význam tohoto lotosu je zřetelný již z překladu sanskrtského názvu: múla znamená kořen, základ, původ, ádhára podporu, základnu, životní centrum. V první čakře je ukryta veškerá podstata života člověka, sám jeho zdroj. Nachází se u ústí sušumny, mezi řití a pohlavními orgány. Má čtyři karmínově červené okvětní lístky, obrácené směrem dolů. Na nich jsou čtyři sanskrtská písmena ve zlaté barvě. Spojení se živlem země je znázorněno žlutým čtvercem a příslušnou mantrou LAM. Tomu odpovídá smysl čichu. Ve čtverci stojí se sedmi choboty slon Gadžéndra, na něm se nachází mantra LAM. Nad ní stojí její personifikace, Bůh Stvořitel – Brahma, znázorněný jako dítě čtyř rukou a tváří, a žhne jako mladé slunce zařící. Vedle něj se nachází Bohyně (déví) Dákiní, rudooká a čtyřruká, a září jako vycházející slunce. Představuje věčně čirou inteligenci.

Ve středu lotosu, postavený na špičce, je červený zářící trojúhelník, který je symbolem pochvy, zdroje zrození. Jeho esencí je sexuální touha, káma; je to onen druh prány, jež je hnací silou pohlavního pudu. Protože pokračování života závisí na ní, je zvána Pánem bytí (15). Ve středu trojúhelníku je lingam (pyj) jako znázornění Šivy, toho, jenž existuje sám sebou, manifestace mužské plodivé energie. Je obrácen hlavou dolů a blyští se jako roztavené zlato. Nad ním se skví hadí síla jako tyčinka lotosového květu a svými ústy pečetí ústa lingamu. Spí, třiapůlkrát stočena kolem lingamu, a září jako blesky. Tato hadí síla je reprezentantem vesmírného tvořivého principu (16). Není nositelkou životní energie, ale spíše bytí, božství v nás. Jejím přímým produktem je sexuální energie. O jejich přímém vztahu svědčí i podoba kundalíní jako bohyně pro meditaci: šestnáctiletá dívka v plném rozkvětu mládí, s velkými krásnými prsy a těkajícíma očima, z nichž žhne milostná vášeň.

Kundalíní vydává tlumený sladký zvuk podobný bzukotu roje včel opojených láskou. Z tohoto zvuku se rodí něžná poezie i všechny skladby literární formy. Svým vdechem a výdechem udržuje při životě světy. Ten, kdo o ní medituje, jak září v lotosu první čakry jako světlo desetimiliónů sluncí, se stává pánem řeči, králem mezi lidmi a adeptem všeho vědění. Jeho duch je naplněn blažeností.

Všechny zmíněné symboliky přísluší hinduistické tantře. Cílem je, aby probuzená hadí síla vystupovala co nejčastěji sušumnou.

Buddhistická tantra nevyvolává smyslové představy proto, aby se staly předmětem touhy; představuje si spíše vnitřní dívku, která stoupá páteří a je zobrazována ženskými postavami (17). Nezdůrazňuje nejnižší lotos, často vynechává i druhý lotos u pohlaví a nezná kundalíní. Ztotožňuje vzestupnou energii vědomí se sexuální aktivitou, kterou symbolizuje mužským semenem neseným ženskou postavou. Soustřeďuje se nejprve na třetí ohnivý lotos naproti pupku. Za nejdůležitější však považuje lotos na úrovni srdce. Pokračuje výše a k meditační praxi používá hlavně obrazce nazývané jantry.

Další důležitou praxí je opakování mantry óm mani padme húm. Slova mani padme znamenají klenot v lotosu, zároveň též lingam v jóní (pochvě), stav úplnosti, húm je zvukem moci vedoucím k uskutečnění mantry. Ta je často symbolizována nástrojem zvaným hromoklín (18). Vibrace óm je vyjádřením nejzazší, slovy nesdělitelné pravdy. Spojuje všechny viditelné i neviditelné projevy. Meditací na óm se otevíráme základní energii mimo čas a prostor a poznáváme pravou skutečnost.

1. sthúlašaríra
2. súkšmašaríra nebo lingašaríra
3. káranašaríra
4. puruša
5. paňčakóša
6. annamaja kóša
7. pránamaja kóša
8. manómaja kóša
9. vidžňánamaja kóša
10. ánandamaja kóša
11. pratjahára
12. kundaliní šakti
13. sahasrára
14. jama, nijama
15. Džívéša
16. parašakti
17. dákině
18. vadžra, dordže

pro časopis Post 3 / 1992

2.čakra – svádhišthána

Tento sanskrtský název je odvozen od slovního základu svad – sladit. To dokonale vyjadřuje schopnost probouzet v nás příjemnou rozkoš až sladkost ze sexuality, kterou tato čakra přináší.

Druhý lotos je umístěn u kořene genitálií. Ty jsou u mužů velmi blízko prvnímu lotosu, takže bývají často nepatrné rozdíly mezi oběma lotosy a dochází k záměně. U žen se druhý lotos nachází v jemněhmotném těle mezi pupkem a vaječníky, čili zhruba v lůně, v děloze.

Tato čakra v nás obvykle vyvolává přání, rozkoš, sexualitu a rozmnožovací funkci. Protože se v její oblasti nachází ve fyzickém těle sakrální plexus, který souvisí se sedacím (ischiatickým) nervem, je též centrem tělesného pohybu, a proto je často nazývána sídlem života.

Odpovídá jí vodní živel a tedy i orgány v těle s ním spojené – jako je močový měchýř, ledviny, oběhový systém a samozřejmě genitálie a lůno.

Druhý lotos má šest rumělkově červených okvětních lístků, na nichž jsou odpovídající sanskrtská písmena v barvách zářivého blesku a body nad nimi. Ve středu je jasně bílý půlměsíc reprezentující hinduistické božstvo vod Varunu a tím též vodní živel. Tento půlměsíc je přibývající a tak jako skutečný vesmírný měsíc je proměnlivý a zároveň má velký vliv vyvolat utajené energie, tak také tento lotos může z podvědomí nechat vystoupit naše přání a pocity, ale též netušené síly, které mohou způsobit obrovské změny v našem životě nebo i ve světě. Pomocí druhé čakry se uvolňují naše skrytá přání a my jejich uspokojením dosahujeme změn. Tyto změny nás učí prožívat zkušenosti života, rozlišovat a dávají nám též uspokojení a z toho vyplývající pocit svobody. Potlačením těchto přání bychom dosáhli stejného výsledku jako při uzavření přehradní hráze a neumožnění odtoku. Po čase by došlo k protržení a katastrofě. Stejným způsobem musíme pochopit i funkci druhé čakry. Její podstatou je vodní živel, který jedná stejně jako voda. Je třeba ho regulovat správným způsobem a pak bude sloužit.

Další symbol, který se nachází ve druhém lotosu, je ještě jeden vnitřní lotos, který má osm okvětních lístků, nad půlměsícem. Uvnitř tohoto lotosu je semenná (bídža) mantra VAM, bílá jako podzimní měsíc. Ta v podstatě spočívá na zvláštním zvířeti, které se nachází uvnitř spodní části půlměsíce. Je to vodní zvíře makara, jakýsi aligátor s ocasem ryby. Ocas je stočený jako připomínka kundalíní, hadí síly. Toto zvíře se zdá být obrazem našich spotřebovaných přání a pocitů, které musí být využity, abychom postoupili dále. Druhá čakra nás tedy staví před nelehký úkol povznesení se nad protiklady a duality bez toho, abychom byli svedeni zároveň extrémy, které nám poskytuje svým otevřením se. Musíme neustále balancovat mezi vyrovnáním a centrováním se v této čakře. Jedním z jejích základních rysů je rozkoš, uspokojení. Uspokojení je potřeba, ale stává se dvojsečným mečem, který nás může zároveň zraňovat a vést v duchovním vývoji zpět, místo abychom postupovali. Člověk má jakýsi nejasný pocit, cítění, které však neprojeví jako emoci, skutečný cit, protože nemá vlastně dostatek informací, aby uvěřil jeho vlastní podstatě. Dojde tedy k potlačení, které se později ukáže jako škodlivé. Proto se musíme snažit pěstovat správné rozlišování, abychom rozeznali ve svém cítění to, co se chce přirozeně naším tělem projevit jako evoluční emoce způsobující uvolnění napětí, relaxaci a lepší komunikaci se světem. Tento nepotlačený tok vědomí očišťuje a léčí tělo, potlačení způsobuje tenzi a bolest. V tomto směru jsou pro vyrovnání ideální tanec a bojová umění.

Ochranným božstvem druhé čakry a Hari (Višnu), který sedí v horním středu nad semennou mantrou VAM. Je žlutě oděný, modré barvy a ve čtyřech rukou drží své atributy – ulitu (šankha), kyj (gada), lotosový květ a disk. Je krásný, mladý, s kučerami na prsou (šrívatsa) a šperkem kaustubha, který je symbolem duše. Je nesen bájným ptákem Garudou, napůl orlem, napůl člověkem. Napravo od Višnua sedí v červeném lotosovém květu bohyně Šakti Rákiní se dvěma hlavami, krásná jako kalich modrého lotosu. Má hebké údy, božsky krásné roucho zdobené množstvím šperků a chvěje se milostným vzrušením. Ve svých čtyřech rukou drží šíp (išu), lidskou lebku (kapálu), dvoustranný bubínek (damaru) a bojovou sekeru (parašu). Meditace na bohyni Rákiní a její uspokojení dává především hudební inspiraci.

Člověk, který medituje na tento druhý lotos, zbavuje se všech nepřátel, především zla egoismu. Odpadá od něj jeho nevědomost a dostává se mu bohatství slov jak v próze tak i ve verších.

Hlavní duchovní cestou pro druhou čakru, jejímiž hlavními funkcemi jsou sexualita a rozmnožování, je tantra. Protože si o této cestě povíme podrobněji později, připomeneme si nyní jen několik základních poznatků. Sexuality lze využít v rituálním spojení a sjednotit tak rozdíly a protiklady obou pohlaví i v sobě samém. Jak je psáno v tantrickém spise Rasakadambakalika: je-li přání známé pod názvem káma, rozkoš či láska – které je právě projevem druhé čakry – považováno za konečné, stává se nebezpečným. Avšak káma je pouze počátkem. Je-li mysl uspokojena kultivací kámy, jenom tehdy může povstat pravé poznání lásky. Tantra tedy učí vybrané jedince využívat této dvojsečné zbraně, aby se pozvedali až k nejvyššímu poznání. Proto také jedním z projevů druhé čakry je empatie, schopnost vcítit se do duševních stavů druhých lidí.

pro časopis Post, neuveřejněno v důsledku jeho zániku