Ten, kdo se již někdy miloval nebo pravidelně miluje, jistě ví, že milování je doprovázeno určitými myšlenkovými stavy či stavy vědomí. Ty jsou samozřejmě způsobeny vzrušením smyslů a působením tohoto vzrušení na mysl. Vedle toho, že neovládnutá mysl pracuje sama, stále, přidává se k ní představivost. Představivost nebo jak se v tantře říká vizualizace, je ovšem důležitou součástí tohoto procesu. Obvykle si už dlouho před tím, než poznáme objekt naší milostné touhy, představujeme, jak by měl vypadat. U někoho tato představa vyvolá i jemné vzrušení, u někoho silné vzrušení, někoho přiměje k tomu, že se sám vzrušuje třeba až k vrcholu. Samozřejmě, že naprostá většina lidí vyhledává sex nebo by ho vyhledávala proto, že chce naplnit nebo uvolnit napětí. To vzniká jednak jako tělesná potřeba, například hlad, močení atd. a jednak proto, že myšlenkové pochody a různé denní situace, do kterých se člověk dostává, vytvářejí napětí v mysli, které se udržuje a člověk potřebuje toto napětí uvolnit. Protože obvykle nezná žádné jiné způsoby, jak toto napětí uvolňovat, hledá nějaké náhražky, které, způsobí to, že přestává myslet. Alespoň na chvilku se mu podaří uvolnit z kolotoče myšlenkového stresu nebo by se dalo říci navazování jedné myšlenky na druhé. Toto navazování jedné myšlenky na druhé si můžeme představit asi tak, že v neovládnuté mysli vyvstane myšlenka, která je způsobena buď přenosem určitých informací smysly, to znamená, že něco vidíme, slyšíme, hmatáme, čicháme a to v nás vyvolává určité pocity. Tyto pocity se dále rozvíjejí představami a pokračují vyvstáváním dalších myšlenek. Ty navazují na vyvolané myšlenky. Tím může vzniknout úplný nesmyslný propletenec určitého myšlení nebo představ, který nemá v sobě žádnou logičnost, ale je způsobený čistě řetězením myšlenek tak, jak nás napadaly. Můžeme si uvést příklad.Sedíme doma v křesle a slyšíme zpívat venku nějakého ptáka. Tento zpěv v nás vyvolá představu, že pták asi sedí na větvi. S tou je spojená představa stromu v lese, který nás tam zaujal a pod nímž byla houba. Tím vznikne představa jídla a s ním spojené nějaké společnosti a tak to pokračuje dál a dál. Tento způsob řetězení svědčí o neovládnuté mysli a každá taková myšlenka nám ubírá energii na to, aby mohla existovat a vyčerpává jednak naši mysl a jednak celkově i nás jako takové. To způsobuje naši myšlenkovou slabost, ale také energetickou slabost, takže se stále cítíme unavení více či méně a nedokážeme se vzchopit.Ten, kdo se již někdy miloval nebo pravidelně miluje, jistě ví, že milování je doprovázeno určitými myšlenkovými stavy či stavy vědomí. Ty jsou samozřejmě způsobeny vzrušením smyslů a působením tohoto vzrušení na mysl. Vedle toho, že neovládnutá mysl pracuje sama, stále, přidává se k ní představivost. Představivost nebo jak se v tantře říká vizualizace, je ovšem důležitou součástí tohoto procesu. Obvykle si už dlouho před tím, než poznáme objekt naší milostné touhy, představujeme, jak by měl vypadat. U někoho tato představa vyvolá i jemné vzrušení, u někoho silné vzrušení, někoho přiměje k tomu, že se sám vzrušuje třeba až k vrcholu. Samozřejmě, že naprostá většina lidí vyhledává sex nebo by ho vyhledávala proto, že chce naplnit nebo uvolnit napětí. To vzniká jednak jako tělesná potřeba, například hlad, močení atd. a jednak proto, že myšlenkové pochody a různé denní situace, do kterých se člověk dostává, vytvářejí napětí v mysli, které se udržuje a člověk potřebuje toto napětí uvolnit. Protože obvykle nezná žádné jiné způsoby, jak toto napětí uvolňovat, hledá nějaké náhražky, které, způsobí to, že přestává myslet. Alespoň na chvilku se mu podaří uvolnit z kolotoče myšlenkového stresu nebo by se dalo říci navazování jedné myšlenky na druhé. Toto navazování jedné myšlenky na druhé si můžeme představit asi tak, že v neovládnuté mysli vyvstane myšlenka, která je způsobena buď přenosem určitých informací smysly, to znamená, že něco vidíme, slyšíme, hmatáme, čicháme a to v nás vyvolává určité pocity. Tyto pocity se dále rozvíjejí představami a pokračují vyvstáváním dalších myšlenek. Ty navazují na vyvolané myšlenky. Tím může vzniknout úplný nesmyslný propletenec určitého myšlení nebo představ, který nemá v sobě žádnou logičnost, ale je způsobený čistě řetězením myšlenek tak, jak nás napadaly. Můžeme si uvést příklad.Sedíme doma v křesle a slyšíme zpívat venku nějakého ptáka. Tento zpěv v nás vyvolá představu, že pták asi sedí na větvi. S tou je spojená představa stromu v lese, který nás tam zaujal a pod nímž byla houba. Tím vznikne představa jídla a s ním spojené nějaké společnosti a tak to pokračuje dál a dál. Tento způsob řetězení svědčí o neovládnuté mysli a každá taková myšlenka nám ubírá energii na to, aby mohla existovat a vyčerpává jednak naši mysl a jednak celkově i nás jako takové. To způsobuje naši myšlenkovou slabost, ale také energetickou slabost, takže se stále cítíme unavení více či méně a nedokážeme se vzchopit.

V takovém stavu vyhledáváme uvolnění vzniklého myšlenkového napětí a k tomu se přidává uvolnění tělesného napětí, které je způsobeno neuspokojením pohlavního pudu. To dohromady způsobuje jediný důvod k milovaní, které je spíše jenom sexem, uspokojením. Uspokojení spočívá v pocitu, který vzniká z toho, že se uvolní obojí toto napětí. Ve skutečnosti uvolněním obojího tohoto napětí dojde k jakési slabosti, protože se zbavíme sice napětí, které bylo v mysli i v těle, ale skutečné uvolnění energii dodává – toto nedodává. Přinese jenom chvilkový pocit, který vlastně takovýto člověk nezná, pocit, kdy se myšlenky neřetězí a nevyčerpávají jeho mysl a pocit, kdy napětí ve svalech a v jiných oblastech, například v pánevní přestává na chvilku být. Tento stav netrvá dlouho, ale aspoň na chvilku, v tu určitou dobu, kdy ho můžeme vnímat, nám přináší uspokojení. Obzvláště také, podaří-li se milování nebo sebeuspokojování, vzniká libý pocit jako další součást tohoto procesu, který přináší mnohem vyšší uspokojení. V podstatě uspokojení nejvyšší, jaké normální člověk zná.

Toto nejvyšší uspokojení se přibližuje obvykle jenom na pár vteřin stavu vědomí, který se nazývá v józe meditace. Meditace je stav, kdy se zastavuje myšlení, kdy se myšlenky neřetězí, kdy se spočine jakýmsi způsobem a celé tělo je uvolněné. Je to tedy v podstatě to samé, o čem jsme teď mluvili, ovšem u jógínů a nejen u jógínů, ale u všech duchovně pracujících lidí, je tento stav vyvoláván vědomě a trvá mnohem delší dobu a jeho výsledkem není pouze pocit uspokojení – ten se promítá až jako druhotný -, ale je to načerpání energie jak tělesné, tak psychické a navíc obvykle se k tomu přidává schopnost tvůrčí práce. Vidíte tedy velmi zásadní rozdíl mezi sexem a meditací. Při sexu dochází k uvolnění napětí, ale je chvilkové a ve skutečnosti vyčerpává. Při meditaci také dochází k uvolnění napětí, ale zároveň k čerpání energie a dalším vyšším stavům.

Přitom existuje způsob jak toto obojí projit a uspokojit a uvolnit obojí napětí a zároveň dosahovat meditace, vyšších stavů vědomí a tvůrčího myšlení. Jde o cestu, kdy se z milování stává meditace. To je to, co se v Indii nazývá tantra. Mnozí si však myslí, že tato cesta je jednoduchá. Jiní si zase myslí, že je-li milování jistým způsobem řízeno, tak přestává být spontánní a nemůže přinést dokonalé uspokojení. Obojí toto je zjednodušené, je třeba správně pochopit, jak naplňovat milování, aby se stalo tantrou. Jistě ne každý může toto dělat. To je první věc, kterou je třeba si uvědomit. Je to cesta jenom pro někoho. Lidé, kteří se zabývají meditací a duchovní činností a nedokáží pracovat tímto způsobem se svými sexuálními pocity, obvykle zastávají názor, že duchovní cesta musí bez sexu. A pro ty potom pochopitelně tantra není a pokoušejí se zcela jinými způsoby dosahovat těchto blažených a poznávacích stavů vědomí. Ovšem ten, pro koho je milování v životě důležité a má zkušenost s tím, že se vícekrát miloval, tak jestliže byl skutečně spontánní, jestliže šel hluboce do milování, do toho procesu sjednocování se dvou bytostí, tak má jistě zkušenost, která se liší. Zjistil, že prožitky při milování nejsou nikdy stejné a mohlo se mu někdy stát při hlubokém porozumění obou bytostí, že dosahoval skutečně stavu meditace, že se na chvilku zastavil čas, zastavilo se myšlení a milování nebylo uspokojením, ale stalo se sjednocením a spočinutím. Tím se oběma podařilo nalézt alespoň na chvilku počáteční stav naší jednoty a našeho pravého stavu vědomí. Pokud bychom měli v takovém stavu spočívat stále a podařilo se nám to, bude nám tento intuitivní stav stále dodávat energii, bude nám stále dodávat pocit vysoké blaženosti, povznesení a lásky ke všemu a zároveň nám také umožní pochopit i ty nejprostší věci, které bychom řešili rozumem. Obvykle však tento stav trvá jenom chviličku a my vyhledáváme sex a milování proto, abychom znovu tuto chviličku našli a zažili ji. Tím zažíváme tento stav jenom krátce.

To, co nejvíce překáží dosažení tohoto původního stavu, této blaženosti a tohoto chápání, je způsobeno našimi myšlenkami, našimi pocity a ty vyvstávají z našich přání, tužeb až silných chtíčů a jejich neovládání. Čím více člověk touží, tím více chce naplnit svoje přání a tím více trpí, jestli se mu to nepodaří. To záleží na tom, o jaké touhy jde. Těch je bezpočet. Naše mysl je jimi naplněna, určitým způsobem hledá jejich naplnění a to ji nesmírně oslabuje a oslabuje člověka celkově. Dále existují negativní věci, které člověk vnímá a které nechce, negativní věci vyvolávají pocity odporu, nechuti a další stav vědomí, který je udržován a vyčerpává člověka. Sami si třeba tyto pocity vyvoláváme smutkem až depresemi a vůbec negativními pocity jako je nenávist, které zase berou naší mysli energii a pořád oslabují. Takže celkově máme vlastně dva proudy v mysli, které ji oslabují – jednak naše přání, která se nám nedaří uspokojovat a trpíme z toho důvodu, jednak pocity odporu a nechuti, že něco musíme dělat nebo že něco k nám přichází a my to musíme přijímat a nechceme. Z toho všeho v nás začne vznikat napětí a toto napětí, jak už jsem říkal na začátku, nás vyčerpává. K němu se přidává druhé napětí tělesné, které vzniká naší fyzickou činností a různými situacemi, kdy opět musíme něco vykonávat a ubírá nám to naši fyzickou energii.

Když se potom takovýto člověk dostává k milování, tak první, o co mu jde, je vybít se. Co to způsobuje fyzicky, chceme-li vybít toto napětí? Především je to vzrušení při přiblížení se nebo už jenom při představě objektu naši milostné touhy. Zdá se, že v tomto případě není podstatné, kdo je předmětem naší milostné touhy. Důležité je, že se stává jakýmsi prostředkem k uspokojení. Samozřejmě, že si určitým způsobem vybíráme podle jakýchsi představ, ale ve skutečnosti tento výběr je fyzickým vzhledem ovlivněn jenom málo. Možná, že v tom hrají roli nějaké naše dřívější zasuté představy, matka nebo bůh ví, co se nám nějakým způsobem dostalo do podvědomí a vyvstává to při výběru našeho partnera. Ale ve skutečnosti jde jenom o to, aby se stal prostředkem k uvolnění.

Tento výběr může být trošku ovlivněn jakýmsi zamilováním nebo určitými myšlenkovými představami, že bychom si měli rozumět nebo nějak být na podobné úrovni – to jistě, ale i toto není ve skutečnosti nic tak zvláštního, co by sjednocovalo. Jestliže nejde o sjednocování, jde vždy o vybíjení a uspokojování se. To, že to takto rozděluji, neznamená, že bych byl proti vybíjení se. Ve skutečnosti je potřeba uvolnit toto napětí. Stejně tak je nesmyslná představa o tom, že jógíni jsou bez vášní, bez citů, chladní. Jistě, ti, kteří se přemáhají a určitým způsobem třeba nechápou duchovní praxi, tak takoví mohou být, ale ti si vlastně vytvářejí další napětí, obdobné, jako vzniká u ostatních lidí. Tantra naopak předpokládá, že člověk má přání, předpokládá, že je plný různých vášní. Tak je přijímá, přijímá i myšlenky tohoto člověka a učí ho, jak s nimi pracovat, aby se transformovali a aby se využili k dosažení právě tohoto mírumilovného stavu plného lásky a spočinutí. Využívá tedy jakýmsi způsobem těchto negativních stavů k tomu, aby člověk pohnojil svou mysl a z ní vyvstaly volby zcela jiných, pozitivních stavů, které nám dodávají energii.

Jak toho dosahovat? Jistě si každý, kdo se miluje, uvědomuje, že přichází nejdříve vzrušení nebo to vzrušení vyhledává. Jestliže se začne vzrušovat, začne pociťovat první stádium jakési blaženosti. Přitom tomto vzrušení se zahřívá tělo, toto zahřívání těla znamená, že přichází krev do tkání a v nich proudí rychleji. Toto prokrvení způsobuje teplo a další věc, kteroumůže jistě zjistit každý - zrychlení či zesílení dechu. To všechno dál, pokud jsme ještě schopni si to uvědomit, způsobí zrychlení myšlení. Naše myšlenky začnou utíkat, začnou proudit a přestáváme je ovládat, začínáme jednat ve zkratce. Jistě to znáte, že člověk, jak je stržen svým vzrušením, přestává myslet a jedná zaslepeně. To je právě ten negativní stav, který energii ubírá. Aby energii neubíral, je třeba dosáhnout stavu, kdy se dech nezrychluje, kdy se naopak zpomaluje až zastavuje, ale ne tak, že si přestáváme být vědomi sebe sama, ale naopak, že si začneme býti sebe sama vědomi mnohem více, než za normálního stavu vědomí.

Toto jistě není nikterak jednoduché. Aby se to dařilo, je třeba se naučit pracovat se svým tělem, to znamená učit se ovládat jeho vzrušení. Dále je třeba naučit se pracovat se svým dechem čili pozorovat ho a přirozeným spontánním způsobem s ním kráčet a navazovat své vědomí na něj. Nakonec je třeba pracovat se svými přáními, vášněmi, pocity, představami a myšlenkami. Jde tedy o velmi složitý proces, který se však vyplatí, protože potom získáváme mnohem větší energii a mnohem větší je i uspokojení a nejenom uspokojení. To samo nám přináší mnohem krásnější stavy, stavy lásky.

Mohli bychom věnovat pozornost tentokrát dechu. Ten je velmi důležitý. Je třeba se naučit ho vnímat, kráčet s ním, kráčet s ním do hlubin sebe a vycházet s ním z těchto hlubin. Zjistíte, že budete-li pozorovat dech, najednou se začnou zpomalovat vaše myšlenky, najednou začnou být vaše přání a tužby bledší, méně důležité a samozřejmě se zklidní i vaše tělo. Někdo může mít pocit, že v takovémto stavu zklidnění nemůže přece být vzrušení. Zkuste to a zjistíte, že vaše vzrušení se naopak zvětší a prohloubí. Později budete schopni pracovat s dechem samostatně i s partnerem. Vědomě budete řídit a vést svou sexuální energii vzhůru a propojovat svůj energetický obvod s energií partnera. Energie se bude zesilovat a vaše vzrušení vzrůstat a zároveň vás bude posilovat. Avšak tato práce s dechem je již velmi náročná. Zpočátku se soustřeďte na vnímání dechu svého a toho druhého. Pokoušejte se je slaďovat nebo střídavě naechujte a vydechujte (když jeden nadechuje druhý vydechuje). Vzniknou tak jakési vlny energie, které si budete společně uvědomovat. Takovéto vlny energie se naučte u sebe vnímat a naučte se je vnímat u sebe samostatně a zároveň u partnera.

Práce s dechem je jedna z nejdůležitějších částí tantry. My jsme si zde řekli jenom několik poznámek, abychom si to uvědomili. Systematická práce však vyžaduje podrobná cvičení a mnoho času, než je dosaženo správného přirozeného harmonického výsledku.

Jiří Mazánek pro časopis Hustler - červen 2000