Makrokosmos a mikrokosmos
Podle teorie indických tanter a purán (starých písem) je vesmír složen z mahábrahmánda neboli velkého vesmíru a z nespočtu brhatbrahmánd neboli makrokosmů, které se z něj vyvinuly. Platí ovšem, že vše, co je v prvním, je obsaženo ve všech dalších (nirvána, tantra). Co je zde, je někde jinde a co zde není, není nikde. Makrokosmos má svou méru neboli páteřní trubici, která prochází od shora až dolů. Existuje čtrnáct oblastí (lók), které sestupují ze Satjalóky, té nejvyšší. Z nich je sedm horních a sedm nižších světů.
Jak se píše i v západních hermetických spisech – Jak nahoře, tak i dole – platí totéž i v indické fiosofii. Méru lidského těla je páteřní trubice a na ní jsou čakry, v nichž sídlí světy. Za Satjalóku je považována sahasrára a odshora dolů čakrám odpovídají Tapah, Džanah, Mahah, Svah, Bhuvah, Bhúh. Pod múládhára čakrou a v místech kloubů, konečníku a rozmnožovacích orgánů jsou nižší světy. Kosti v blízkosti páteřní trubice jsou kulaparvata a odpovídají živlu země a dále též vodě. Nádí (kanálky, jimiž proudí energie v jemněhmotném těle) jsou řeky. Sedm substancí těla – dhátu (kůže, krev, svaly, šlachy, kosti, tuk, semeno) je jako sedm ostrovů. Pot, slzy a podobné jsou jako oceány. Oheň existuje v múládháře (kámágni, oheň žádosti), v sušumně (oheň osvícení), břichu (zemský oheň) a jinde. Tak, jako světy udržuje prána a další typy živlu vzduchu (váju), udržuje deset typů živlu vzduchu i tělo (prána a další). V obojím je ta samá akáša (éter). Protože individuální duše mikrokosmu odpovídá vesmírné duši (hiranjagarbha) makrokosmu, je puruša neboli svědek uvnitř týž jako vesmírný.
Prvky (živly)
V Jóga sútrách nejsou přímo vyjmenovány, ale jsou známy z jiných systémů. Započítávají se do nich:
- Mahábhúta (sthúlabhúta) - pět hrubohmotných prvků neboli živlů, tj. země, voda, oheň, vzduch, éter.
- Indrije – smyslové orgány (ústrojí) neboli pět orgánů smyslového poznávání, tj. orgán sluchu, slyšení, zvuku (uši), orgán pociťování, hmatu (kůže), orgán vidění, zraku, barvy (oči), orgán chuti (jazyk), orgán čichu (nos) - souhrnně se nazývají džňánéndrije. Dále je to pět orgánů smyslové činnosti, jednání, tj. orgán dorozumívání se, řeči (hlasivky, jazyk), orgán uchopování, zpracování předmětů (ruce), orgán pohybu čili změny místa (nohy), orgán rozmnožovací, plodící (pohlavní ústrojí), orgán vyměšovací (řiť) - souhrnně se nazývají karméndrije.
- Manas – mysl (též duše) je poslední a nejvyšší tattva patřící do tzv. višéš a nazývá se též jedenáctým smyslovým orgánem (ústrojím; indrija). Je to orgán chápání pomocí obecných pojmů (představ). Je schopna vnímat a uspořádávat počitky, které člověku zprostředkují jeho smyslové orgány.
- Súkšmabhúta (tanmátry) - pět jemněhmotných prvků náležících mezi tzv. avišéši, tj. tvary nekonečné neboli přechodné, prostřední. Jsou je schopni vnímat pouze bohové (dévové) a jógíni, kteří dosáhli odpovídajícího stupně poznání. Říká se jim též božské, nebeské, zázračné (divja). Jsou to božský zvuk, božské cítění, božská barva, božská chuť a božská vůně.
- Asmita – vědomí já. Spadá rovněž mezi avišéši. Je příčinou četných individuálních vědomí, která, ač jsou různá, přesto je řídí jedno vědomí.
Systém lidského těla
Lidské tělo je město brahma (brahmapura). To sám íšvara (Bůh) vstoupil do vesmíru jako džíva (individuální duše), a proto mahávákja ("To jsi ty") znamená, že ego je brahma.
Toto tělo je složeno z pěti obalů neboli kóš. Ty odpovídají tělu fyzickému, vitálnímu, dvěma mentálním a tělu blaženosti. V prvním těle si je Pán sám sebe vědom jako bytosti s pletí tmavou nebo světlou, postavy malé nebo velké, různého věku. Ve vitálním těle zažívá hlad a žízeň. V mentálních tělech myslí a chápe. A v těle blaženosti spočívá ve štěstí. Takto ozdoben pěti ozdobami, Pán, který je všeprostupující, se projevuje, jako by byl jimi omezen.
Annamaja kóša
Je to hrubohmotné tělo, nazývané tělem stravy. Tvoří ho živly vody, země a ohně, které sídlí v nižších čakrách (múládhára, svádhišthána a manipúra). První dvě čakry zpracovávají stravu pevnou a tekutou, které se vstřebávají ohněm zažívání a rozvádějí se do tohoto těla. Indrie jsou jak schopnosti tak orgány smyslů. V tomto těle jsou hmotnými orgány a jsou odlišné od schopností smyslů.
V hrubohmotném těle (šaríra kóša) je šest vnějších obalů – vlasy, krev, maso, které pocházejí z matky a kosti, svaly a dřeň, které pocházejí z otce.
Orgány smyslů (indrije) jsou dvou druhů – džňánendrije neboli orgány vnímání, pomocí nichž se získává poznání vnějšího světa (uši, oči, nos, jazyk, kůže) a karméndrije neboli orgány činnosti (ústa, ruce, nohy, konečník, penis), jejichž funkcí jsou řeč, držení, kráčení, vylučování, rozmnožování.
Pránamaja kóša
Druhý obal je obalem dechu (prány), který se projevuje sám ve vzduchu a éteru a jeho živly odpovídají anaháta a višuddha čakrám. Je deset typů živlu vzduchu (váju) nebo-li vnitřních vitálních sil, z nichž prvních pět je základních, především safírově modrá prána, apána má barvu večerního oblaku, vjána je stříbrná, udána má barvu ohně a samána mléka. Kundaliní je Matka prány, kterou jako múlaprakrti, osvětlena světlem Nejvyššího átma, vytváří. Prána je váju neboli kosmická síla činnosti, která se při svém vstupu do těla rozděluje podle pěti funkcí. Konkrétně řečeno je prána nádechem, který dosahuje při výdechu vzdálenosti osmi až dvanácti palců. Udána je stoupající váju. Apána je dolů směřující váju, které vylučuje vzduch, výkaly a semeno. Samána neboli sběrné váju, podněcuje tělesný oheň a rovnoměrně rozvádí stravu atd. tělem. Vjána je oddělené váju, které způsobuje rozdělování a rozptylování. Tyto síly způsobují dýchání, vylučování, zažívání a oběh.
Manómaja kóša, vidžňánamaja kóša, ánandamaja kóša
První dva z výše zmíněných obalů vytvářejí antahkharanu, skládající se z mysli ve dvou aspektech buddhi a manas (intelektu a rozumu), ahamkáry (pocitu já) a čitty (vědomí). Funkcí manasu je pochybovat, funkcí buddhi rozlišovat, ahamkára pociťuje já a čitta si uvědomuje. Manas automaticky zaznamenává skutečnosti, které smysly vnímají. Buddhi to, co bylo zaznamenané rozlišuje, určuje a poznává vnímaný předmět, který se pomocí ahamkáry vyčleňuje a odlišuje od subjektivního já. Funkcí čitty je kontemplace, schopnost mysli vyčlenit předmět a spočinout na něm. Zatímco buddhi vzniká, trvá a zaniká, čitta má trvání.
Fyzické tělo neboli annamajakóša je též nazýváno hrubohmotné tělo (sthúla šaríra). Další tři obaly jsou nazývány jemněhmotným tělem (súkšma šaríra, linga šaríra nebo kárana šaríra). Látka jemněhmotného těla vytváří deset indrií, pět funkcí prány, buddhi, manas a ahamkáru a je příčinou znovuzrozování do hmotného těla v době, kdy nazraje jeho čas.
Poslední obal, ánandamaja kóša, je věčným tělem blaženosti
Átma prožívá tři stavy vědomí. První je stav bdělý (džágrat), na němž se podílejí manas a buddhi. Druhý je stav spánku se sny (svapna), na němž se opět podílejí manas a buddhi, ale pracují pouze s předměty již dříve vnímanými, smysly jsou staženy dovnitř a nejsou vnímány nové podněty. Třetí stav je spánek beze snů (sušupti), na němž se pouze částečně podílí buddhi, které je pod vlivem tamasu. Čtvrtý stav se nazývá turíja a překonává dříve zmíněné tři stavy vědomí, je věčnou bdělostí a svědkem všeho bez využití jakýchkoli složek mysli. Někdy je zmiňován ještě pátý transcendentální stav, který se čtvrtým v podstatě splývá. V obou je zažívána blaženost nejvyššího vědomí (ánanda).
Nádí
Nádí jsou kanálky, jimiž proudí energie v jemněhmotném těle. Některé mají povahu hmotnější, jiné jemnější. V jógových textech se obvykle uvádí, že je jich 72 000. Z nich je důležitějších 14, ještě důležitější 3 a nejdůležitější jedna – sušumná, jíž jsou všechny ostatní podřízeny. Sušumná se také nazývá brahmanádím (kanál brahma), samvitti nádí (kanál vědomí), madhjanádí (střední kanál). Uvnitř sušumny je jemné nádí, které se nazývá čitriní, které je kanálem pro pohyb kundaliní. Další dvě důležitá nádí jsou ida a pingala. Ida je měsíční nádí (čandra svarúpa), je barvy světlé, obsahuje nektar, vychází z levé strany první čakry a končí v levé nosní dírce. Pingala je sluneční nádí (súrja svarúpa) barvy červené, obsahuje jed, vychází z pravé strany první čakry a končí v pravé nosní dírce. Obě nádí se kříží kolem sušumny a všechna tři se spojují v šesté čakře, která se potom nazývá juktá trivéni. Tento název má obdobu v soutoku tří nejposvátnějších indických řek Gangy (ida), Jamuny (pingala) a Sarasvati (sušumna) v Prajágu, který se nazývá též Trivéni. Sama sušumna má vlastnosti všech gun (tamas, radžas, sattva) a vchod do ní v první čakře se nazývá brahmadvára (dveře brahmy) a je uzavřen hlavičkou třiapůlkrát stočené spící kundaliní v podobě hada. Na sušumně se nachází šest čaker, které mají podobu lotosů (padma), jak se též nazývají.
Čakry
Na ose sušumny je šest čaker (v překladu kol), energetických center, jimiž potom při svém probuzení a vzestupu prochází kundaliní. Tyto čakry mají podobu lotosů s určitým počtem okvětních lístků, takže se nazývají též lotosy nebo-li padmy. Nad těmito čakrami se nachází tisíciplátečný lotos sahasrára padma, který je mimo fyzické tělo, v těle jemněhmotném.
Múládhára čakra
Název této čakry je složen ze dvou slov "kořen" a "podpora", tedy je to kořen sušumny, v kterém spočívá kundaliní. Múládhára zaujímá trojúhelníkový prostor v samém středu těla se špičkou směřující dolů podobně jako je pochva mladé dívky. Je popisována jako rudý lotos se čtyřmi okvětními lístky, který se nachází mezi základnou pohlavních orgánů a konečníkem. Odpovídá jí tattva (živel) země. Na okvětních lístcích jsou čtyři zlaté slabiky sanskrtské abecedy. Uprostřed tohoto lotosu je svajambhú lingam ("sám ze sebe zrozený falus") červenohnědé barvy. Čitriní nádí má podobu trubičky a otvor při jejím konci při základně lingamu se nazývá dveře brahma (brahmadvára). Toto vše je otočeno směrem dolů. Bohyně kundaliní, jemnější než cokoli v lotosu múládháry a zářící jako blesk, spí stočená v podobě hada kolem lingamu a uzavírá svými ústy dveře brahma. Je-li probuzena, dává vzniknout světu stvořenému mantrou. V ohnivě rudém trojúhelníku je svajambhú lingam a rudý kandarpa váju neboli živel vzduchu kámy (žádosti), podoba energie apána váju, sídla tvořivých přání. Tento trojúhelník je umístě špičkou na zádech slona s osmi choboty, symbolizujícími osm hromů (ašta vadžra). Trojúhelník obklopuje semenná mantra (bídža) lam. Toto vše se nachází ve žlutém čtverci nazývaném mandala země (prthiví). Ve čtverci jsou také Brahma (Stvořitel) a Savitrí (jeho manželka) a šakti Dákiní (hlídač dveří brahma) se čtyřmi rudými rukami.
Svádhišthána čakra
Je to lotos s šesti okvětními lístky v základně pohlavních orgánů. Jeho okvětní lůžko je rudé a lístky září jako blesk. Této čakře přísluší živel (tattva) vody. Na okvětních lístkách jsou napsány slabiky odpovídající šesti sklonům (vrtti) – důvěřivost, podezíravost, pohrdání, falešná představa, falešné poznání, nemilosrdnost. Uvnitř polokruhového prostoru okvětního lůžka jsou božstva – temně modrý Mahávišnu, Mahálakšmí a Sarasvatí. V popředí je modrá čtyřruká šakti Rákiní a semenná mantra Varuny (Pána vod) vam. Uvnitř mantry je oblast Varuny tvaru půlměsíce a v ní podoba Varuny samého sedícího na bílém krokodýlu (makara).
Manipúra čakra
Její název znamená "město drahokamů", protože díky přítomnosti živlu ohně je krásná jako drahokam. Podle druhého vysvětlení zdobí bohyni (Púra) v době uctívání drahokamy (mani). Lotos této čakry je zlatý, má deset okvětních lístků a je umístěn v nejhornější oblasti břicha. Této čakře přísluší živel (tattva) ohně. Okvětní lístky mají barvu oblaku a jsou na nich modré sanskrtské slabiky. Odpovídají deseti sklonům – pocitu zahanbení, nestálosti, žárlivosti, chtění, lenivosti, smutku, otupělosti, nevědomosti, nechuti a strachu. Uvnitř okvětního lůžka je semenná mantra ram a trojúhelníková mandala Agniho (Pána ohně), která má na každé straně posvátná znamení (svastiky). Agni, který má čtyři rudé ruce a sedí na beranovi, je uvnitř této mandaly. Před ním jsou Rudra a jeho šakti Bhadra Káli. Rudra je starý a barvy rumělkové. Jeho tělo je pokryto popelem. Má tři oči a dvě ruce. Jednou rukou vytváří mudru udělující přání a žehnající a druhou mudru rozptylující obavy. Vedle něho je čtyřruká šakti Lákiní barvy rozžhaveného zlata, oblečená do žlutého roucha s ozdobami. Její mysl je poblouzněná vášní. Nad lotosem je sídlo a říše Súrji (božstva Slunce). Sluneční oblast pije nektar, který kane z oblasti měsíce.
Anáhata čakra
Je to sytě rudý lotos s dvanácti okvětními lístky umístěnými v nejhornější části srdce. Neměl by se zaměňovat se srdečním lotosem s osmi okvětními lístky obrácenými nahoru, který se nachází níž. Odpovídá mu živel vzduchu. Na okvětních lístkách jsou rumělkové slabiky, jímž přísluší tyto sklony – doufání, ustaranost, usilování, pocit vlastnění, přezíravost, malátnost, domýšlivost, rozlišování, dychtivost, přetvářka, nerozhodnost, lítost. Uvnitř okvětního lůžka je trojúhelníková mandala barvy třpytících se blesků, které se říká Trikóna šakti. Uvnitř této mandaly je rudý bána lingam zvaný Nárájana neboli Hiranjagarbha a vedle něj íšvara a jeho šakti Bhúvanéšvarí. Íšvara, který je pánem nad prvními třemi čakrami, má barvu rozžhaveného zlata a jeho dvě ruce vyjadřují mudry udělující požehnání a zbavující obav. Vedle něj je tříoká šakti Kákiní, zářící jako blesky, se čtyřma rukama. V jedné drží smyčku, v druhé pohár na pití z lebky a dvě zbývající jsou v mudrách žehnání a odstraňování obav. Na krku má věnec z lidských kostí. Je vzrušená a opojená vínem. Je zde také několik dalších šakti, jako třeba Kála Rátri a také semenná mantra (bídža) vzduchu jam. Uvnitř lotosu je šesticípá mandala kouřové barvy a kruhová oblast také kouřové barvy Vájua, který sedí na černé antilopě. Je zde také vtělené džívátma jako mihotavý plamen lampy.
Viššudha čakra
Tato čakra jinak také nazývná bháratisthána (sídlo bohyně řeči) se nachází u kořene krku. Odpovídá jí živel (tattva) étheru. Lotos má fialově kouřovou barvu nebo barvu ohně zacloněného kouře. Má šestnáct okvětních lístků s šestnácti sanskrtskými slabikami. Na sedmi jsou tóny, na osmém jed, na dalších sedmi semenné mantry (bídža) a na posledním šestnáctém nektar (amrta). V okvětním lůžku je trojúhelník, v němž se nalézá Ardhanaríšvara Šiva (oboupohlavní Šiva). Jsou tam také oblasti měsíce v úplňku a étheru s jejich semennou mantrou (bídža) ham. Akáša mandala (mandala živlu éteru) je průhledná a má tvar kruhu. Samotné božstvo akáši je oděna v bílém a jede na bílém slonu. Má čtyři ruce, v nichž drží smyčku, hák na pohánění slona a další dvě ruce jsou v mudrách žehnání a rozptylování obav. Šiva je bílý s pěti tvářemi, třema očima, deseti pažemi a je oblečen do tygří kožešiny. Vedle něj je bílá šakti Šákiní, oblečena ve žlutém rouchu a ve svých čtyřech rukou drží luk, šíp, smyčku, hák.
Lalana
Nad čakrou na kořeni patra je skryta čakra lalana, v některých spisech nazývaná kalačakra. Je to rudý lotos s dvanácti okvětními lístky, jimž odpovídají tyto sklony – víra, spokojenost, pocit chybování, sebeovládání, hádavost, blahosklonnost, smutek, sklíčenost, čistota, nepřipoutanost, přesvědčování, chtění.
Ádžňa čakra
Název čakry je odvozen od parama kula a mukta trivéní, protože se v ní spojují tři nádí (ida, pingala, sušumna), které dříve vedly odděleně. Je to lotos s dvěma okvětními lístky, umístěný mezi obočím. V této čakře není žádný hmotný živel (tattva), nýbrž jemněhmotná tattva mysli. Je zde také polovina slabiky ha. Na okvětních lístcích jsou dvě rudé slabiky sanskrtské abecedy. V okvětním lůžku je umístěna semenná mantra (bídža) óm. V obou okvětních lístkách a lůžku jsou tři guny (sattva, radžas, tamas). V lůžku, uvnitř trojúhelníkové mandaly nazývané itara, je zářící lingam v podobě pranavy (óm). Dále je tady Parašiva v podobě labutě se svou šakti Siddhakálí. V rozích trojúhelníku jsou Brahma, Višnu a Mahéšvara. V této čakře je ještě bílá šakti Hákiní s šesti hlavami a čtyřma rukama, v nichž drží lebku, bubínek damaru, růženec (málu) a džňána mudru.
Sahasrára padma
Nad ádžňa čakrou je další skrytá čakra nazývaná manas. Je to lotos se šesti okvětními lístky, na němž jsou schopnosti slyšení, hmatu, vidění, chuti, čichu a spánku neboli nepřítomnosti smyslů. Nad ní je ještě jedna skrytá čakra, sóma čakra. Tento lotos má šestnáct okvětních lístků, které jsou také nazývány šestnácti káli (díly měsíce), které opět odpovídají různým vlastnostem.
Nad touto poslední čakrou je lotos bez opory, v němž jógíni vidí zářícího íšvaru. Nad ním je pranava (óm) zářící jako plamen a nad pranavou bílé zesilující se náda (zvuk) a nad ním poslední bod bindu. V ní je bílý lotos s dvanácti okvětními lístky, které jsou obrácené nahoru a za ním je oceán nektaru, ostrov drahokamů, oltář z drahokamů, vidlicovitě umístěné slabiky a, ka, tha zářící jako blesk, náda a bindu.
Sahasrára padma je oblastí prvotní příčiny (Brahmalóka). Je to velké slunce jak kosmické tak individuální, v jehož záři sídlí Paramašiva a Ádi šakti. Paramašiva je v podobě Velkého éteru, Nejvyššího ducha (Paramátma), slunce rozptylujícího temnou nevědomost. Na každém okvětním lístku lotosu jsou umístěny všechny slabiky sanskrtské abecedy a cokoli je v nižších čakrách nebo ve vesmíru, existuje zde v neprojeveném stavu. Šivaisté tuto úroveň nazývají šivasthána, višnuisté paramapuruša, šaktisté dévísthána, sámkhjoví mudrcové prakrtipurušasthána, ale má mnoho dalších jmen, která vyjadřují totéž.
Kundaliní šakti
Slovo kundal znamená v sanskrtu "spirála" a kundaliní je popisována jako ta, která je stočená. To je tradiční pojetí, kterému je však nesprávně porozuměno. Slovo kundaliní je ve skutečnosti odvozeno ze slova kunda, což znamená "hlubší místo", "jáma" nebo "dutina". Tou je míněno jóní (ženská pochva), v němž se roznítí vnitřní oheň duchovní praxí. Oheň užívaný při obřadech iniciace je zažehnut v jámě nazývané též kunda. To je jen vnější vyjádření téhož, stejně jako symboly mužské a ženské energie (lingam a jóni) uctívané při obřadech. Slovem kudaliní se míní šakti neboli síla, která je ve svém spícím potenciálním stavu, ale když se projeví, nazývá se Déví, Kálí, Durga, Sarasvatí, Lakšmí nebo mnoha dalšími jmény. Cokoli se stane nebo přihodí v duchovním životě, má vztah k probuzení kundaliní. Je-li kundaliní probuzena a vy nejste schopni to zvládnout, nazývá se Kálí. A naopak, máte-li z jejího probuzení užitek a stanete se mocnými, nazývá se Durga. Může se stát při mentální nestálosti, že někteří lidé se dostanou do kontaktu se svým nevědomým tělem a mají nepříjemné, hrozivé vize duchů, stvůr apod. V tantrických textech je kundaliní považována za prvotní sílu nebo energii, v termínech moderní psychologie za nevědomí člověka. V šivaistické filosofii je kundaliní znázorňována jako šiva lingam, kámen oválného tvaru nebo sloup s hadem, který se kolem něj obtáčí. Ovšem nejčastěji je znázorňována jako spící had, třiapůlkrát stočený. V tradičních písmech o probouzení kundaliní se říká, že sídlí v múládháře ve formě stočeného hada, který, když je probuzen, se rozvine a vyrazí vzhůru sušumnou, přičemž otevírá další čakry. Tři stočení spirály vyjadřují třikrát zvuk mantry óm (minulost, přítomnost, budoucnost), dále tři guny (tamas, radžas, sattva), tři stavy vědomí (bdělý, spící, snový) a tři druhy zkušeností (subjektivní, smyslové, nepřítomnost zkušenosti). Zbývající poloviční stočení vyjadřuje stav transcendentní, který není ani bdělý, snící, ani snový. Takže tři a půl stočení vyjadřuje úplnou zkušenost vesmíru i zkušenost transcendentní.
Čtyři formy probuzení
Mluví-li se o probuzení, nemělo by se směšovat probuzení kundaliní s jinými formami probuzení. Probuzení čaker je zcela odlišné od probuzení kundaliní, stejně tak je odlišné probuzení sušumny. Probuzení múládhára čakry neznamená, že je probuzena kundaliní. Dokonce jsou-li probuzeny všechny čakry, neznamená to, že je probuzena kundaliní. Je třeba systematicky pročistit idu a pingalu a vytvořit mezi nimi harmonii. Dále by měly být probuzeny všechny čakry. Na to by se měla probudit sušumna a teprve potom vlastní kundaliní. Neprovede-li se to takto postupně, může dojít k negativním výsledkům. Je-li kundaliní probuzena před čakrami, může se zablokovat v některé z nich třeba na léta. To sice může dát praktikujícímu nějaké nadnormální síly, ale ty nejsou podstatné. Například, je-li probuzena pouze pingala, stává se člověk léčitelem nebo siddhou (je obdařen nadnormálními silami), je-li probuzena ida, stává se prorokem. Avšak je-li probuzena sušumna a kundaliní vystoupí do sahasráry, stává se džívánmuktou (zaživa osvobozený). Proto je třeba praktikovat postupně.
Ve většině textů se mluví pouze o vzestupu, málo o sestupu kundaliní. Když kundaliní vystoupí do sahasráry, spojí se zde Šiva se Šakti a jsou zažívány blaženost, poznání a pravé bytí. Přesto však sestupuje kundaliní dolů do múládhára čakry na hmotnou úroveň. Vysvětlení je velmi těžké, je to tajemství, které pochopí jen zasvěcenec, ale velmi zjednodušeně by se dalo říci, že tento sestup obohatí život na hmotné úrovni a produchovní všechny naše tzv. světské prožitky, přání atd.
Probuzení kundaliní
Tuto energii může probudit kdokoli, světci, sádhuové, spisovatelé, malíři, bojovníci, atd. S jejím probuzením se objevuje tvořivá inteligence a nadnormální síly (siddhy). Její zážitek je ovšem individuální a závisí na psychických centrech člověka (čakrách). Její první probuzení může být pudové na fyzické úrovni, ale správnou prací s ní lze dojít na úroveň jemněhmotnou, kde dojde k vzestupu lidského vědomí k jeho nejvyšším možnostem. Kundaliní je tvořivá energie. Při jejím probuzení dochází k obrovské transformaci na úrovni fyzické i psychické. Ta většinou bývá pozitivní, ale zpočátku mohou být projevy také nepříjemné. Všechny buňky těla se nabíjejí energií a dochází k procesu omlazení, změní se hlas, vůně těla a hormonální sekrece. I když změny jsou pozorovatelné, nezabývala se jimi doposud systematicky věda. Ovšem hlavní důvod probuzení kundaliní je dosažení samádhi a porozumění Nejvyšší pravdě tím, že dochází k spojení Šiva a Šakti.
Ačkoli klasická písma kladou velký důraz na probuzení kundaliní v múládháře, je velmi rozšířené nesprávné pochopení, že musí být probuzena pouze tam a procházet jednotlivými čakrami. Ve skutečnosti je sídlo kundaliní v sahasráře. Múládhára je pouze jakýmsi manipulačním centrem, stejně jako jiné čakry, protože pro většinu lidí je snadnější zde začínat. Jinak však šakti jde z každé čakry přímo do sahasráry. Ovšem probuzení není udrženo a odpovídající centra v mozku se opět utlumí. To je důvod, proč se vrací kundaliní do múládháry. Probudíme-li kundaliní v některé čakře, zažíváme zkušenosti pro ni charakteristické ve vědomí. To může také nastat, pokud se člověk zaměřuje pouze na jednotlivou čakru.
Metody probuzení kundaliní
Podle tanter může být kundaliní probuzena různými způsoby, které mohou být praktikovány jednotlivě nebo se i kombinovat. Avšak první metoda nemůže být praktikována, protože jde osamotné narození člověka.
Pomocí zrození
Tato metoda je možná u rodičů, kteří byli duchovně vysoce vyvinuti. Pokud se dítě zrodí s částečně probuzenou kundaliní, nazýváme je světcem a pokud ji má zcela probuzenu, je avatárem neboli synem božím.
Pomocí mantry
Je to velmi mocná, snadná metoda bez nebezpečí, která však vyžaduje hodně času a trpělivosti. Nejprve potřebujete obdržet vhodnou nebo odpovídající mantru od gurua, který zná jógu a tantru a který je schopen vás vést v sádhaně. Pokud praktikujete mantru bez přerušení, získáte zkušenost vyšší síly a jste schopni žít v běžném smyslovém životě s jeho protiklady. Vhodíte-li kámen do jezera, které má nepohnutou hladinu, vytvoří se na ní soustředné kruhy. Stejně tak při opakování mantry vzniknou z energie zvuku vibrace na oceánu vaší mysli. Při nesčetném opakování pronikne každou částí vašeho mozku a očistí vás zcela na úrovni fyzické, mentální a emoční. Mantra může být opakována nahlas, šeptem a mentálně. Tím se probudí metodicky a systematicky kundaliní. Opakování mantry může být též spojeno s dechem nebo ji lze zpívat nahlas jako kírtan. To vytvoří velkou sílu v múládhára čakře. Blízký vztah k tomu má náda jóga (jóga zvuku) - probuzení pomocí hudby. Zvuky jsou zde jako semenné mantry (bídža) a hudba vytváří určité melodie odpovídající čakrám. Je to nejjemnější a na nejvyšší míru vtahující způsob probuzení.
Pomocí odříkání, askeze (tapasja)
Odříkání je způsob, jak očistit mentální a emoční tělo vnitřním ohněm, který při něm vzniká a spaluje všechny nečistoty. Tímto odříkáním se nerozumí, že budeme stát nazí v mrazu, ležet na lůžku z hřebíků a jiné podobné věci. Při odříkání je třeba zbavit se našich špatných návyků a sklonů. V józe se to nazývá samskáry – ty vznikají díky činům vytvářeným v tomto životě a vásany – ty si přinášíme jako hluboce zakořeněné z minulých životů. Tento způsob vyžaduje neustálé uvědomování si svých myšlenek pocitů a skutků a práci se svými sklony. Je to tedy jakýsi psychologický přístup, který využívá vůle, rozlišování, prostého způsobu života a zřeknutí se mnoha věcí. Jde při něm o ovládnutí smyslů a uspokojení libosti a nelibosti. Je vhodný jen pro ty, kdo jsou toho schopni.
Pomocí bylin
Tato metoda je pouze naznačena v Jóga sútrách (IV, 1) jako prostředek, kterým lze dosáhnout meditace. V sanskrtu se byliny nazývají aušadhi a nemělo by se pod nimi chápat, že jde o takové drogy, jako je marihuana, LSD apod. Aušadhi patří mezi nejsilnější a nejrychlejší metodu probuzení, ale není vhodná pro všechny a znalosti o ní má velmi málo lidí. Jsou byliny, které mohou změnit přirozenost těla a jeho prvků a způsobit částečné nebo úplné probuzení kundaliní, ale neměli by být nikdy užívány bez kvalifikovaného vedení gurua. Důvod je ten, že některé mohou probudit pouze idu nebo pingalu a další mohou utlumit obě tato nádí a rychle vést k zbláznění. Proto jsou aušadhi velmi riskantní a nejistou metodou. Ve starých védských textech se často mluví o tzv. sómě. Sóma byla šťáva extrahovaná z liány, která se sbírala v průběhu temné lunární doby. Pak byla umístěna do hliněné nádoby a zahrabána pod zem až do úplňku. Po vyhrabání se z ní vylisovala šťáva a ta se požívala. To vyvolalo vize, zážitky a probudilo vyšší stav vědomí. Peršané znali nápoj, který nazývali hóma, což asi bude to samé. V Brazílii a některých afrických zemích se užívají halucinogenní houby a v oblasti Himálaje marihuana nebo hašiš. I v jiných částech světa lze nalézt obdobné byliny. S pomocí správných bylin může očištěný člověk vizualizovat božské bytosti atd. Jsou-li účinky bylin koncentrovanější, lze vystoupit z fyzického těla a astrálně cestovat. Často je to však pouze iluze a jen občas skutečný prožitek. Někteří lidé však byli schopni i tímto způsobem probudit kundaliní a vstoupit do samádhí. Protože však toto vědění bylo často zneužito nekvalifikovanými osobami, je dnes drženo v tajnosti. Aby při užití této metody nedošlo k poškození mozku a tkání, musí být žák připraven mentálně, emocionálně i fyzicky a mít odolnou nervovou soustavu.
Pomocí rádžajógy
V překladu znamená rádža jóga "královská jóga", protože využívá mnoha prostředků, které má člověk k dispozici. Jejím smyslem je spojit individuální duši s duší Nejvyšší. To se děje prostřednictvím koncentrace, meditace a následného sjednocení. Mysl dnešního člověka je však neklidná a stále činná, proto je pro něj nesnadné dosáhnout soustředění. K tomu, aby se mysl na ně připravila, je využíváno přípravných cvičení (hatha jóga, karma jóga, bhakti jóga, dechová cvičení, kontrola smyslů). Ovšem tato metoda vyžaduje vytrvalost, pravidelnost, stálost a trpělivost, takže je velmi náročná.
Pomocí pránájámy
Pránájáma nejsou pouze dechová cvičení a ovládnutí prány, nýbrž také probuzení vnitřního ohně prostřednictvím zádrží dechu, který může způsobit okamžitý vzestup kundaliní. Aktivují se také určitá centra v mozku, dosahuje se klidu mysli, nadnormálních sil, či snížení počtu nádechů, teploty těla nebo tepu srdce. Projevy probuzení mohou být velmi silné, proto je třeba mít opět silný nervový a emotivní systém a kvalifikovaného gurua. Vedle toho je třeba znát metody, jimiž vést pránu správnými kanály nebo jak její mocnější nahromadění zvládat. Není-li toto vše praktikováno, k žádnému probuzení kundaliní nedojde.
Pomocí krija jógy
Krija jóga je cesta činů. Je nejvhodnější pro současného člověka, protože umožňuje jeho stále aktivní mysli, aby byla využita. Je to ovšem metoda velmi pozvolná, nemá v sobě žádná zvláštní nebezpečí a dochází při ní k chvilkovému probuzení kundaliní a prožitkům s tím spojeným a zase k ustání její činnosti a pohlcení světským životem.
Pomocí tantrického zasvěcení
Tato metoda je vhodná pro velmi málo lidí, protože od nich vyžaduje překonání vášní, sexuální touhy a porozumění polaritě projeveného vesmíru. Může vás po ní vést opět pouze kvalifikovaný guru. Na rozdíl od ostatních způsobů nemáte žádné zvláštní prožitky, či vize. Vaše vědomí se rozšiřuje, až je dosaženo nejvyššího stavu. Nejde o cestu postupnou. Když je dosaženo toho pravého stavu, vše proběhne okamžitě a kundaliní je v mžiku v sahasráře.
Pomocí šaktipátu
Toto probuzení kundaliní provádí guru. Jde o okamžitou aktivaci kundaliní, která je ale jen dočasným zábleskem. Při této cestě můžete samovolně začít provádět různé pozice jógy, pránájámu, odříkávat mantry či pochopit stará písma, aniž byste se toto vše kdekoli učili. Další projevy jsou fyzické, např. zvláštní vůně těla, hebká kůže, zářivý pohled a celkové vyzařovaní. Energii může guru předat mnoha způsoby, např. dotekem, přes kousek látky, růžencem, květinou, ovocem nebo něčím, co je možné pozřít. To závisí na směru, který guru vyznává. Dále může energii předat přímo nebo na dálku, dopisem nebo po telefonu. Guru sám si rozhoduje, komu šaktipát udělí. Nezávisí to na dosavadním životě žáka, protože guru hledí především na vývoj duchovní a ne na rozvoj mentální či emotivní.
Pomocí odevzdání
Dalo by se říci, že jde o jakési přijímání všech věcí a situací tak, jak přicházejí, o osudovost. Vše je v rukou božích. Vůbec se nestaráte o probuzení kundaliní, jen věříte tomu, že až přijde čas, tento proces nastane. To může trvat libovolně neurčitou dobu a potom je náhle kundaliní probuzena. Je to metoda opravdu pro trpělivé a za všech okamžiků života stále věřící lidi.
Váma marga (cesta levé ruky) a probuzení kundaliní
Po celou dobu své existence je lidstvo ovládáno nejsilnější silou, která v něm existuje, pohlavním pudem. Všechny náboženské systémy a duchovní cesty se snažily vyřešit toto nutkání v člověku, a protože si s ním nevěděly rady, tak většinou sexuální touhu potlačovaly, zakazovaly nebo vytvářely různá morální pravidla pro to, jak se jí nezabývat. Její potlačení, obzvláště u mladých lidí, způsobuje velký psychický zmatek a někdy i mnohem horší stavy. Jóga nám říká, že normální sexuální život není ani duchovní ani neduchovní, ale začneme-li praktikovat duchovní cestu, stane se sex duchovní. U těch, kdo chtějí držet celibát, se stane duchovním celibát.
Tantra se ve starých písmech dělí na dvě cesty – váma marga (cesta levé ruky) a dakšina marga (cesta pravé ruky). Váma marga spojuje sexuální život s jógou, aby probudila spící energetická centra. Dakšina marga praktikuje jógu bez sexuálního kontaktu. Sexuální život je využíván k rozmnožování nebo uspokojení, ale v tantra józe je praktikován k dosažení samádhi. Muž a žena představují pozitivní a negativní energii. Na mentální úrovni je to čas a prostor. Během pohlavního aktu ovšem vycházejí ze své polarity směrem k středu. Setkají-li se v tomto středu, dochází k vzplanutí a projevu hmoty. To je hlavním smyslem tantrického zasvěcení. Ve všech aspektech života dochází k sjednocování pozitivních a negativních pólů, které jsou zodpovědné za tvoření. Tyto póly zároveň odpovídají za osvícení a zážitek jednoty, k němuž dochází. Díky ním dochází k vhledu do vyšší zkušenosti. Ve skutečnosti důležitější než energetické vlny, které vznikají během vzájemného sjednocení při pohlavním aktu, je proces vedení této energie do vyšších center. V tomto procesu se pracuje s prvky nazývanými Šiva a Šakti. Šiva představuje purušu neboli vědomí a šakti prakrti neboli energii. Vychází-li energie ven, je nazývána hmotnou, vchází-li dovnitř, je nazývána duchovní. Je-li tedy spojení mezi mužem a ženou prováděno správným způsobem, má to velmi pozitivní vliv na rozvoj duchovního uvědomění. Bod, z něhož se vše stvořené projevuje, se v tantře se nazývá bindu. Nachází se ve vyšších centrech mozku. Při vzniku emocí a vášní však klesá do nižších oblastí, kde se transformuje na sperma nebo vajíčko. Podle tantry je absolutně nutné uchovávat toto bindu. To slouží jednak k procesu regenerace a dále k duchovní zkušenosti, která je zažívána díky vzplanutí bindu. Proto jsou v tantře doporučována určitá cvičení, při nichž mužský partner zadržuje ejakulaci, aby si znovu uchoval bindu. Při spojení muže a ženy je nejdůležitější okamžik vzplanutí této energie, protože potom se dostává tato energie do vyšších úrovní vědomí. Ejakulaci muž zadržuje ne z důvodu, aby uchoval semeno, nýbrž proto, že energie neklesne do nižších úrovní. Ovšem energie bude stoupat do vyšších center jen tehdy, jste-li schopni prodloužit tento zážitek. Ejakulace snižuje teplotu těla a zároveň podléhá útlumu nervový systém. To má vliv na mozek. Z toho důvodu má mnoho lidí mentální problémy.
U ženy je místem koncentrace múládhára čakra, která je situována v děložním čípku. Je to místo, kde se sjednocují prostor a čas a explodují ve formě zkušenosti. Tento zážitek je znám jako orgasmus, ale v jazyku tantry se nazývá probuzení. Aby se udržovalo pokračování tohoto zážitku, je třeba v tomto místě nashromáždit energii. Obvykle k tomu nedochází, protože výbuch energie se ztrácí v těle během sexu. Aby k tomu nedocházelo, musí být žena schopna udržet svou mysl v absolutní koncentraci na toto místo. K tomu se provádějí určitá cvičení neboli krije. Protože toto cvičení je velmi náročné, musí žena zprvu delší dobu provádět stahy poševních a děložních svalů.
Podle tantry jsou dvě odlišné oblasti orgasmu. Jedna je v nervové zóně, která je prožitkem většiny žen a další je v múládhára čakře. Je-li během pohlavního styku (maithuny) praktikována sahadžoli mudra, probudí se múládhára čakra a je dosaženo duchovního neboli tantrického orgasmu. Není-li zatím žena schopna provádět sahadžoli, nedosahuje tantrického orgasmu a v důsledku toho prožívá orgasmus na úrovni nervového systému, který netrvá dlouho a následuje po něm rozladění a vyčerpání. To je častou příčinou hysterie a depresí u žen.
V tantrické praxi je velmi důležitý guru a je to právě žena, která zasvěcuje. Jenom díky její síle je možné provádět maithunu. V tantře přebírá žena aktivní roli. V pravý okamžik podnítí zážeh energie ze spojení, aby byl muž schopen provádět vadžroli. Proto se v tantře říká, že Šiva je bez Šakti neschopný. Při pohlavním styku tudíž udržuje muž vůči ženě ne vášnivý postoj, nýbrž na ni hledí jako na božskou Matku, Déví.
Účelem váma margy je tedy probuzení sušumny, vzestup kundaliní z múládhára čakry a probuzení nevědomých oblastí mozku. Pokud budete provádět tuto cestu s vášnivostí a nebude předcházet zklidnění mysli, hlava a mozek se vám budou zahřívat. V článku jsou zmíněna určitá cvičení (krije), která je nutno provádět při cestě levé ruky. Záměrně zde neuvádím popis těchto cvičení, protože je třeba k jejich správnému provádění guru.
Učitel (guru) a žák (šišja, čéla)
Jak je psáno již v Jóga sútrách, existuje jen jediný učitel, prvotní guru (ádiguru). Všichni ostatní guruové na různých úrovních bytí jsou pouze jeho projevem. Guru je tak důležitý, že je opěvován ve všech písmech a duchovních cestách, existuje dokonce Gurugíta, v níž jsou podrobně vyjmenovány všechny aspekty jeho důležitosti a způsoby jeho uctívání. Úrovně guruů jsou božská, siddhů a lidská. Podle tanter se může stát guruem i žena, pokud má potřebné schopnosti. Dokud guru má žáka, kterého nezasvětil, existuje mezi nimi normální lidský vztah. Teprve zasvěcením přebírá veškerou zodpovědnost za duchovní cestu žáka (šišji) a padají na něj všechny činy žáka. Proto si učitel velmi vybírá své žáky a ne každého se rozhodne přijmout. Typy žáků se dělí podle dobrého zrození, čistoty duše, schopností prožitku spojené s přáním po osvobození. Ti, kteří jsou sprostí, cizoložní, neustále připoutaní k hříchu, nevědomí, leniví, nemají zájem o náboženství, by měli být odmítnuti. Guru vstupuje do božského vztahu s žákem tehdy, když ho zasvětí. Zasvěcení (díkša) znamená, že žákovi sdělí mantru. Opakováním této mantry se zjeví její božstvo (dévata), které je zdrojem sil (siddhi). Mantra je vybírána guruem z těch, které jsou pro žáka vhodné a byly již dříve sděleny mudrci (ršii), případně ji guru upraví dle potřeby, takže se na ní také podílí a stává se tak za její předání zodpovědný. Potom se šišja nazývá podruhé zrozeným – poprvé fyzicky (z lůna matky), podruhé duchovně (díky předání energie – šakti – guruem). Od této chvíle existuje vztah mezi guruem a žákem až do okamžiku dosažení osvobození. Pak z lůna matky fyzicky jsou oba v naprosté jednotě a zmizí mezi nimi rozdíl.
Zasvěcení (iniciace, díkša)
Zasvěcením se rozumí předání mantry guruem. Aby mohl guru zasvěcovat, měl by guruem skutečně být, tj. mít schopnosti předávat a učit a jeho vitální síla (prána šakti) by měla sídlit v sahasrára čakře. Jako je obraz nástrojem (jantrou) obsahujícím božstvo (dévata), tak je tomu i s fyzickým tělem gurua. Zasvěcení může být tradiční, to je velmi rituální podléhající mnoha pravidlům, ale též netradiční, podle toho, jak uzná guru za vhodné. Rozhodně však je při něm předáváno poznání a ničen hřích. Božská šakti obsažena v mantře je předána z guruova těla žákovi. Bez zasvěcení jsou džapa mantry, púdža a další rituální činy bez užitku. Určité mantry jsou též zakázány šúdrům a ženám. Ovšem ani toto nemusí být dodrženo.
Svámí Satjánanada Sarasvatí (nar. 1923)
Jeho guruem by svámí Šivánanda Sarasvatí. V roce 1964 zakládá Bihar School of Yoga v Mungeru. Jeho systém, který nazývá kundaliní tantra nebo tantra jóga, ale i jinak, patří mezi tradiční. K probuzení kundaliní se v něm využívá především hatha jóga, krija jóga, pránájámy a další speciální způsoby dle uvážení. Sám učitel je sannjásin a hodně putuje po Indii, takže ho často zastupují kvalifikovaní žáci. Napsal řadu vysoce fundovaných knih, které jsou pochopitelné i pro západního čtenáře.
Svámí Šivánanda Rádha (1911-1995)
Narodila se v Německu a potom se přestěhovala do Kanady. Léta byla pod vedením svámího Šivánandy Sarasvatí z Rškéše a v roce 1956 se vrací do Kanady. Zakládá tam Yasodhara ášram (je určen pouze pro ženy) a různé další organizace v USA, které se zabývají psychologickou pomocí člověku. Její systém kundaliní jógy je obdobný jako svámího Satjánandy Sarasvatí a navíc do sebe pojímá další moderní psychologické a lékařské poznatky. Je autorkou více knih. Její následovnicí je nyní svámí Rádhánanda.
Dr Svámí Gítánanda Giri (1906-1993)
Ačkoli se narodil v Indii, působil 20 let jako lékař v Kanadě. Již tehdy se stal žákem slavného svámího Kanakánandy (zmiňuje se o něm Paramahamsa Jógánanda v knize Autobiografie jógína). Dále působil v Jižní Americe a na ostrovech v Indickém oceánu. Teprve potom vytváří ášram v Pondicherri. Jeho systém hodně využívá pránájámu, kterou velmi rozpracoval i k léčivým účelům, krije a mudry. Jako lékař prozkoumal a publikoval účinek např. šat muder na endokrinní systém. Také vydal mnoho knih.
Šrí Aurobindo Ghóš (1872-1950), Matka (La Mere, 1878-1973)
Šrí Aurobindo byl původně politik, později se z něj stává filosof a básník, zakladatel integrální jógy. Jeho Šrí Aurobindo ášram je též v Pondicherri. Poblíž města později zakládá mezinárodní městečko míru Auroville, které bylo financováno z mnoha světových fondů. Jeho systém je velmi filosofický, blíží se džňána józe. Nicméně výslednou praxí spadal též do oblasti rozšíření vědomí a jeho sjednocení s Nejvyšším bytím. K tomu mu byla velkou, dlouholetou spolupracovnicí Francouzka Mirra Alfasa (La Mere), uctívaná jako Božská Matka. Také ona je autorkou mnoha knih a esejů. Jeho nejznámějším současným žákem je Šrí Činmoj.
Bhagaván Šrí Radžníš – Ošo (1931-1990)
Velmi kontroverzní, nicméně filosoficky, psychologicky a duchovně velmi vzdělaný učitel, který založil ášram v Púně. Druhý ášram v Oregonu v USA byl zlikvidován z politických důvodů. Spojoval ve svém učení prvky tradiční tantry, súfismu i západních psychoterapeutických metod. Tento směr nazval neotantra. Kladl velký důraz na vztah učitel a žák, přesto proklamoval individuální svobodu a tzv. neosannjásu. Dá se říci, že jeho probuzení kundaliní by se dalo zařadit pod šaktipát, který prováděl různým způsobem. Velké množství jeho následovníků, hlavně z řad západních žáků, vytvořilo z jeho systému a množství knih, které vznikly z přednášek, řadu metod. Ty se učí v ošo multiverzitě.
Svámí Muktánanda (1908-1982), svámí Čidvilásánanda
Svámí Muktánanda byl žákem Bhagavána Nitjánandy a působil v Ganéšpuri v jižní Indii. Jeho systém je založen na předávání šaktipátu a nazývá se siddha jóga. Opět zde velkou roli hraje vztah guru a žák, a proto jednou z hlavních praxí v ášramu je též náda jóga, specielně každodenní recitace Guru gíty. V roce 1982 po něm převzala vedení italská žákyně svámí Čidvilásánanda, která užívá jméno Gurumáji a rozšířila toto učení do celého světa. Od obou guruů je velké množství publikací a též hudebních nahrávek.
Šrí Ganapati Saččidánanda Svámídží (nar. 1942)
Působí v Dattapeetham ášrámu v Maisúru v jižní Indii. Je považován za inkarnaci Dattátréji. Je to velký hudebník a skladatel mnoha bhadžanů v řadě jihoindických jazyků i sanskrtu. Do duchovní praxe ho zasvětila jeho matka Šrí Džajalakšmí Mátá a později duchovní bytost Datta Avadhúta. Mistr Ganapati disponuje množstvím siddhi, které využívá velmi často při svých koncertech nebo na nahrávkách jako náda jógín. Vedle toho však učí též všechny ostatní směry jógy, hlavně bhakti a siddha jógu a individuálně uděluje šaktipát. Dále je znám jako léčitel prostřednictvím hudby a krystalu.
Šrí Mátádží Nirmala Déví (nar. 1923)
V mládí pobývala v ášramu Mahátma Gándhího a potom vystudovala lékařství, vdala se a má dvě dcery. V roce 1970 u ní došlo k probuzení kundaliní bez působení jakéhokoli učitele. Od té chvíle začala zdarma po celém světě vyučovat metodu, kterou nazvala sahadža jóga („s vámi zrozené", „přirozené" spojení). Ta spočívá jednak v jisté meditaci, při níž si klademe dlaň na určitá místa (zhruba v oblasti čaker), opakujeme mantru či spíše modlitbu k Šrí Mátádží a snažíme se vnímat vibrace. Zároveň je při setkání se Šrí Mátádží předán pohledem šaktipát.
Matka Míra (nar. 1960)
Matka Míra je považována za avatára, vtělení Božské Matky. Narodila se ve vesnici Čandepalle v jižní Indii a ačkoli nebyla nábožensky vychovávána, projevovaly se u ní již od dětství zvláštní schopnosti. V roce 1982 se provdala za Němce, s nímž žije v tiché německé vesnici Tchalheimu. Bez jakékoli publicity za ní proudí tisíce lidí z Východu i Západu, aby přijali její daršan (setkání s božím vtělením) a ona jim tak očistila jejich duše a uvedla je na duchovní cestu. Daršan probíhá každý pátek, sobotu, neděli a pondělí od 19,00 hodin. Probíhá v tichu a každý účastník se může individuálně setkat s Matkou Mírou, která mu hluboce pohlédne do očí a potom ho obejme. Tímto pohledem lze probudit kundaliní.
Matka Lasana
Také v ČR se objevila dívka, které je kolem šestnácti let, s obdobným darem jako Matka Míra. Podle lásky dostala jméno Lasana a lidé, kteří za ní přijíždějí, jsou požehnáni jejím soucítěním a láskou. Při setkání se nejdříve dívá do očí, potom vezme vaši hlavu do dlaní a žehná. Není sice považována za avatára Božské Matky, ale předává její milost. Žije v Čalovicích u Sobotky poblíž Jičína.
Margo Ánand
Vystudovala psychologii na Sorbonně a jinak žije a působí v Kalifornii. Protože se zajímala o práci se sexuální energií, cestovala po světě a snažila se získat poznatky od různých učitelů tradičních i netradičních, včetně Oša, aby potom založila vlastní směr nazvaný Sky Dancing Tantra (Tantra nebeského tance).
Žákem Margo Ánand je John Hawken, který již léta působí v ČR.
Šrí Ánandí Má (1958) a Dilípdží Pathak
Šrí Ánandí Má vyrůstala v normálním prostředí na vesnici a nedostala žádnou zvláštní duchovní či náboženskou průpravu. Ve čtrnácti letech však měla náhle velmi živou vizi Božské Matky. Otec vyhledal Šrí Dhjánjógí Madhusúdandásdžího (1878-1994), který zjistil, že se děvče sjednotilo s Božskou Matkou. S dovolením otce potom převzal její duchovní výchovu a stal se jejím guruem na celý život. Byla od něj šaktipátem zasvěcena do kundaliní-mahájógy a po jeho odchodu se stala hlavním guruem linie tohoto učení. Vedle toho je vynikající zpěvačkou bhadžanů a manter, v nichž předává sílu božské lásky.
Otec Dilípdží Pathaka byl oddaným žákem Šrí Dhjánjógídžího a svého syna mu svěřil. Také Dilípdží prošel spolu s Ánandí Má mnohaletým duchovním výcvikem. Nakonec se stali manželi a spolu předávají toto učení po celém světě.
Arthur Avalon (Sir John Woodroffe) (1865-1936)
Ačkoli nezaložil žádnou duchovní školu, je nejvíce citovaným autorem ve všech pojednáních o tantře. Syn bengálského advokáta a anglické matky, vystudoval práva a celý život působil jako soudce v Indii. Vedle soudní praxe však byl ve styku s mnoha bengálskými pandity (učenci) a stal se tak velkým odborníkem na téma učení tantry, že je dodnes uznáván jak v Indii, tak na Západě. O tomto tématu napsal velké množství knih, další klasické spisy přeložil a velmi zasvěceně komentoval. Také hodně přednášel jak v Indii tak v Anglii, kde asi sedm let pobýval.
Použitá literatura
- Anand, Margo: Umění sexuální extáze
- Avalon, Arthur: The Serpent Power
- Avalon, Arthur: Introduction to Tantra Shastra
- Devine, Daniel: Sahadža jóga
- Dr svámí Gítánanda: Základy hatha jógy, pránájámy a muder
- La Mere: Eseje
- Matka Míra: Odpovědi
- Pataňdžali: Jóga sútry
- Saččidánanda Objevený
- Svámí Muktánanda: Kundalini
- Svámí Satjánanda Sarasvatí: Kundalini Tantra
- Svámí Šivánanda Rádha: Kundalini Yoga
- Šrí Dhjánjógí Madhusúdandásdží Maharádž: Světlo meditace
- Všeobecná encyklopedie Universum
- Zbavitel, Dušan: Hinduismus
Ctitelé Šrí Ánandí Má i další zájemci o její učení měli velkou možnost setkat se s ní a jejím manželem na semináři, který se konal ve dnech 13.-16.6.2002 v naší zemi. Součástí programu byl zpěv bhadžanů, společná meditace, individuální daršan, pětihodinová jadžňa (ohňový obřad) za očištění místa, všech zúčastěných i naší země a udílení šaktipátu. Na závěr obřadu vstoupila Ánandí Má do samádhi a potom všem přítomným jednotlivě žehnala. Prakticky to probíhalo tak, že každý jednotlivě přistoupil a poklekl u jejího ležícího těla. Má vložila do dlaně několik oříšků a suché plody, které jí připravoval Dilípdží a dotkla se temene hlavy. Společné zpívání za přítomnosti Ánandí a Dilípdžího a meditace probíhaly v atmosféře klidu a s přirozenou lehkostí. Po promluvě na téma koncentrace, smyslu šaktipátu a projevů probuzené energie v dalším životě byl i čas pro položení individuálních otázek. Vzájemné doplňování páru, přirozenost při předávání vědomostí i při zpěvu a zjevný smysl pro krásu se dotýkaly srdce všech zúčastněných. Celý průběh semináře, především vlastní předání šaktipátu, provázely květy růží, stále znějící nahrávky bhadžanů v jejím podání a přítomnost už dlouholetých žáků, jak od nás tak ze zahraničí.
Měl jsem možnost položit Ánandí a Dilípovi několik otázek.
Jaká je spojitost kundaliní-mahájógy a tantry?
Kundaliní-mahájóga je tantrická jóga, ale jak víte, existuje tantra levé a pravé ruky. Pravá cesta je sattvická, levá je více tamasická. Jde o stejnou energii, otázkou je to, jak jednotlivě přistupujeme k Bohu. To, co děláme my a čím se řídíme, je, že by se vše mělo odehrávat v těle. I sexuální energie je součástí této energie. Místo toho, aby byla užita směrem ven ke světským účelům, se schraňuje uvnitř těla a užívá, aby bylo dosaženo Boha. V tantře je prvním cílem naučit se energii ovládat, teprve potom následuje sexuální spojení. Tantrici si nemohou dovolit energii ztrácet a plýtvat jí. Změna se v konečném důsledku musí odehrát uvnitř člověka a ne za pomoci druhého člověka. Takže cílem je shromažďování sexuální energie a její vzestup spolu s kundaliní do sahasráry a dosažení realizace. Obě cesty jsou správné. V současné době se ale tantra zaměňuje za pouhý sex. To je úplně něco jiného. Někteří lidé dojdou k Bohu tamasickou, jiní radžasickou nebo sattvickou cestou tantry. V tom je jediná odlišnost.
Praktikujeme tantru prostřednictvím meditace, manter a vegetariánské stravy, máme určitou praxi se zadržováním, při kterém vyvstávají různé zkušenosti. Jsou tyto stavy a například také stavy při předávání šaktipátu, nějak nebezpečné?
Kundaliní je prvotní energie – Matka. Je příčinou všeho, takže žádné nebezpečí tu není. Ale: je potřeba se naučit ji zvládat pod vedením realizovaného učitele. To je vše. Jiná nebezpečí nejsou, nikdo se v těchto stavech „neztrácí", ať jsou jakékoli a kundaliní vede toho, kdo se s ní setkává, k cíli. Krije splňují očistnou funkci. Všechny bloky ve fyzickém, psychickém a mentálním těle se uvolňují, ale to je jen očista. Když je pročištění u konce, nejsou ani krije a člověk prožívá čirou blaženost. Žádné nebezpečí nehrozí, to je jenom tehdy, když se praktikuje bez vedení. Větší nebezpečí a problémy způsobují nedostatečné porozumění a nevědomost. Uvedu jednoduchý příklad – jedním z projevů kundaliní je, že v těle vzniká teplo. To vzniká tehdy, když se pročišťují nádí, kde jsou bloky. Když o tomto lidé nevědí, berou si lék a vše se ještě zhoršuje. Není to vinou energie, ale nevědomostí člověka. Díky ní vzniká problém. Jednoduchý návod, jak se v takové situaci zachovat, je napít se teplého mléka s troškou ghí. Pomoc od zkušeného v této době je užitečná. Porozumění síle kundaliní se nedá někde nastudovat. Je nutné vedení.
Jaký je stav, do kterého vstupuje Ánandí Má? Je to džada samádhi (nevědomé; stav podobný hlubokému spánku)?
Je to stav bháva samádhi, ne džada. Džada je nižší stav, kterým prochází také. V džada samádhi se prána stáhne z těla a člověk je strnulý. V bháva samádhi splývá Ánandí s bohem, kterého v Indii nazýváme různě. Včera při ohňovém obřadu to byl Ráma, dnes Kálí. Ánandí Má je ve spojení s touto silou a pracuje ve prospěch druhých.
Je tento stav vědomý?
Ne, není.
Takže to není stav jako nirvikalpa samádhi?
Je to odlišné. Kdyby to bylo nirvikalpa samádhi, na nic by nereagovala. Stav, kterým prochází, nastává proto, aby pomáhala druhým. Klesá o stupeň níž pro dobro druhých. Do nirvikalpa samádhi vstoupit může, to je úroveň, kterou prožívá. Když se poprvé setkala s Dhjánjógídžím, byla v něm třeba i 48 hodin bez přerušení.
Musí tedy mít vždy někoho poblíž, kdo by jí z těchto stavů pomohl?
Ano. Jinak by v nich zůstala neomezeně dlouhou dobu. Protože v tomto stavu čas neexistuje, mohla by tak setrvat mnoho dní, než by se probrala do bdělého vědomí.
Je možné, že by se něco podobného stalo někomu z těch, kdo přijali šaktipát?
To je vysoce nepravděpodobné. Tento stav nastává u jednoho člověka z mnoha desítek tisíc. A jestli by se něco podobného stalo, působením energie dojde k tomu, že se pomoc objeví. Jak se to stalo i v případě Ánandí Má, když k ní přišel Dhjánjógídží a pomohl jí. Tyto stavy měla ještě dříve, než se setkali.
Jaký je vztah mezi kundaliní jógou vašeho směru a tím, co praktikuje svámí Čidvilásánanda?
Tradice se liší, ale cesta je stejná. Praxe se podobá. Jejich tradice se odvozuje od Pána Šivy, zatímco naše od Pána Rámy.
Jaká je souvislost mezi kundaliní jógou a náda jógou (jóga zvuku)? Je náda jóga její součástí?
Zvuk se považuje za součást kundaliní jógy, protože při probuzení kundaliní člověk slyší zvuky. V náda józe je cílem praxe koncentrace na zvuk, ale podle učení kundaliní jógy je potřeba zvuk přesáhnout a jít dál. Zvuk se považuje za mezistupeň. Je možné praktikovat náda jógu a probudit tak kundaliní nebo se kundaliní probudí prostřednictvím milosti gurua. Potom, pokud je zvuk ještě dál potřebný, ho kundaliní projeví a člověk ho slyší.
Na závěr bych rád poděkoval Má za její zpěv, protože jsem ho už mnohokrát slyšel a vlastně jsem kvůli němu přijel.
Otázky kladl Jiří Mazánek