Co je náplní tábora?

Různá cvičení, která by měla být pomocnými prostředky k překročení vlastní mysli.

O jaká cvičení jde?

Tábory pořádáme asi patnáct let a od začátku byly zaměřeny především na meditaci a mantry. Při meditacích trpí nohy a proto mezi nimi provádíme procházky. Jde buď o pomalou chůzi, která se dělá i v zenových klášterech, anebo rychlou chůzi až běh.

Získali jsme určité zkušenosti s pořádáním tábora a zvlášť pro začátečníky jsme potom přidali další cvičení, která pomáhají ke schopnosti mysli se postupně vyprazdňovat.

Jedním z těchto cvičení je pochod spojený s dechem a zpíváním mantry (v duchu), který provádíme většinou do kopce.

Dále je to spočinutí v přírodě - jde o naslouchání přírodním zvukům a přitom rozpuštění toho, kdo naslouchá. Jakoby se člověk ztrácel ve zvucích, v přírodě a stal se její součástí.

Časem jsme přijali i cvičení hatha jógická, která v přírodě cvičíme právě po ránu.

Z manter zůstalo ranní a večerní zpívání. Oblíbený je i čajový obřad. Popíjení čaje je spojeno s poslechem tiché hudby anebo vědomě prožíváme pití čaje a ticho. Člověk prožívá sám sebe, společnost druhých lidí a vůbec tu chvíli.

Důležitou součástí celého tábora by mělo být mlčení. Mlčení jednak slovem, kdy se mluví pouze to nejnutnější. Mezi cvičeními a meditacemi se nemluví. I do přírody se chodí v tichu, aby člověk lépe pronikal do svého nitra a byl schopen v něm rozpoznávat pocity a myšlenky.

Pokoušíme o to, ale v posledních letech se to moc nedaří. Lidi si často chtějí sdělovat různé věci a tak tomu nechávám přirozený průběh. Někdy to vyjde. Minulý týden nastalo při pití čaje úžasné ztišení. Všichni v sobě skutečně hluboce prožívali okamžik spočinutí.

Hodně cvičení souvisí se zvukem. Zvuk, s kterým pracuje náda jóga - jóga zvuku, je využit více způsoby. Jedním z nich je zpívání, případně odříkávání manter. Při více účastnících provádíme noční džapu - noční opakování manter. Každou hodinu od půlnoci spolu dvojice opakuje mantru a po hodině je vystřídána další dvojicí a tak to trvá až do rána. Tím se udržují vibrace v celém prostoru, v němž se nacházíme. Čistí se tím ovzduší a nabíjí se obrovskou energií a ochranou. Když se to provádí skutečně poctivě a pečlivě, tak je na prostředí velmi cítit, že tam tento proces probíhá.To je zvuková vibrace mantry. Zvukovou vibrací je také meditace, protože práce s myšlenkou, její pozorování, rozpouštění, prostě to všechno, co se provádí při meditaci, je také určitá forma vibrace.

Naslouchání hudby je prováděno buď pasivně nebo aktivně. Pasivně se provádí v leže. Hudbu sebou necháme procházet, jakoby tóny promývaly celé tělo a dokonale je uvolňovaly. Neposlouchá se pouze ušima, ale celým tělem. Hudba, která je k tomu specielně vybraná a složená, dokáže působit velmi intenzivně.

Aktivní naslouchání se většinou provádí v sedě a přitom pracuje třeba s hudbou, která je na čakry. Na jednotlivé čakry si pouštíme hudbu a s určitou představou, vizualizací, která je předem sdělená, případně i mantrou, necháme hudbu prostupovat do určitých oblastí těla.

Pak jsou další speciální cvičení, při kterých se aktivně využívá zvuk spojený s pohybem.

Využíváme zvuku spojeného s pohybem. To je buď v tancích, kde sami zpíváme, anebo v tancích, které jsou k nějaké reprodukované hudbě. Ke zpívané hudbě hodně využíváme meditační tance. U nás se tomu říká tance univerzálního míru. Vynikající je víření dervíšů a súfíjské tance. Začali jsme využívat také některé Ošovy pohybové meditace. Od počátku táborů jsme dělali dynamickou meditaci.

Při reprodukované hudbě někdy lidem řeknu, ať si dělají, co chtějí a jindy jim přímo dám návod, co by se mělo tančit.

Učíme se i tance v sedě, tak, jak to dělají některé kmeny v Africe. Ne všechny přírodní národy se vyžívají v složitém tancování. Tančí efektivně, tak, aby tanec přinášel radost anebo je-li rituální, aby splňoval nějaký účel. Takový tanec obsahuje jednoduché kroky a pohyby, které mají velkou účinnost na psychiku a obzvlášť provádějí-li se ve skupině. Bývá to u súfijských a různých kruhových tanců. Tím, že se skupina lidí třeba drží za ruce nebo nějak jinak, tak to způsobuje jejich vzájemné velké propojení a má to obrovskou sílu.

Všimla jsem si, že oni přesně vědí, co tím pohybem dělají.

Jistě, přírodní národy většinou žijí pohromadě, není tam oddělení koncertu a hudby od běžného života. I tam jsou samozřejmě hudebníci, kteří se hře učí a ostatní z kmene je doprovází, ale když tančí, tak ženy, muži, děti všichni dohromady.

Samozřejmě, pokud nejde o nějaký specielní tanec, určený jenom pro někoho.U přírodních národů je velká pospolitost všech lidí dohromady a společná radost z toho.